Evangelický kostel ve Džbánově vypovídá o části české historie, kterou právní pořádky dlouho potlačovaly. Před vydáním Tolerančního patentu v 18. století se nekatolíci ve Džbánově a okolí museli schovávat. Jakmile jim zákon umožnil veřejně se hlásit své víře, připojili se k reformovanému sboru v nedaleké Sloupnici a v Džbánově jej dlouho reprezentovali jako filiální sbor. Prvním kazatelem z Uher byl Jan Breznay, který sem přišel roku 1782; ještě dva roky kázal v domácnostech, dokud v roce 1784 nevznikl první dřevěný kostel. Breznay zde působil až do roku 1788.

Samozřejmě se Džbánov nemohl stát samostatným sborů hned. K tomu došlo až v roce 1880, poté co původní dřevěná modlitebna v roce 1879 vyhořela. Se stavbou nového zděného kostela se začalo ihned v témž roce 1880 podle projektu choceňského stavitele Karla Havlíčka; budova byla dokončena v roce 1881, takže stavba trvala necelých šest měsíců.

Architektura kostela odráží střídmost a funkčnost doby. Jde o jednolodní budovu obdélníkového půdorysu bez věže, s půlválcovým presbytářem. Hlavní průčelí završuje trojúhelníkový štít s půlkruhově zaklenutým vchodem. Dveře jsou dřevěné, dvoukřídlé a prosklenné. Záklenky jsou vsazeny do pilastry na nárožích, a na vrcholu štítu vidíme pískovcový kalich; stejný materiál používá kostel pro jehlany na nárožích. Okna v presbytáři jsou osazena v lizénových rámech; severní stěna jich má čtyři, jižní stěna dvě s vedlejším vchodem. Všechna okna mají dřevěné rámy s barevným sklem.

Vnitřní prostor není členěný – jedinou členicí linii tvoří štuková říms mezi stěnami a stropem. Mezi věřícími a kůrem se rozprostírá kamenná podlaha, v presbytáři zvýšená. Vybavení zůstalo v původní podobě – kazatelna s oboustranným dřevěným schodištěm, křtitelnice, lavice a kruchta. Zvláště cenné jsou varhany z roku 1888, které vyrobil kutnohorský varhanář Jan Tuček. Na kůr se vstupuje po dřevěném schodišti.

Ústav české reformace v Džbánově sahá ještě hlouběji do minulosti. Na místním hřbitově byli pohřbíváni čeští bratři už v předtoleranční době. Východně od obce, na okraji lesa u křižovatky silnic, byl v roce 1957 odhalen pomník biskupu Janu Augustovi (1500–1572), který vedl Jednotu bratrskou; při jeho zadržení v nedalekém lese v roce 1548 ho vězňují léta na hradě Křivoklátě. Od pomníku se otevírá rozhled na Krkonoše, Orlické hory a Kunětickou horu. Kostel je chráněn jako kulturní památka od roku 2004.