Evangelický kostel v Pozděchově patří mezi vrstvené svědectví moravské protestantské historie. Evangelíci v Pozděchově byly během tolerance součástí augspurského sboru v Jasenné. Od dvacátých let devatenáctého století usilovali o osamostatnění, dlouhé roky bez úspěchu. Až v roce 1870 se jim podařilo vytvořit vlastní samostatný evangelický luterský sbor oddělením od jasenské farnosti. Prvním farářem se stal Jan Češek, který zastával pozici v letech 1870 až 1887. Po roce 1918 sbor vstoupil do Českobratrské církve evangelické.

Nedlouho po oficiálním založení sboru se přistoupilo k výstavbě kostela. Stavbu započali v roce 1870 téhož roku, kdy se sbor osamostatnil; základní kámen byl slavnostně posvěcen už 2. února 1870. Finanční prostředky na stavbu pocházely ze sbírek široko daleko – na Moravě, ve Slezsku i v Uhrách – a významně přispěly také vlastní vybrané prostředky církve a státní příspěvek. Od roku 1874 se již v kostele konaly bohoslužby, ačkoliv stavba nebyla zcela dokončena. Finální dokončení a slavnostní posvěcení se konalo až 22. září 1895 za faráře Jana Jiřího Kraicze. Stavbu řídila a provedla firma Michal Urbánek ze Vsetína, přičemž stavbu zahájil otec a dokončil syn. Celková cena za stavbu činila 23 000 zlatých.

Kostel představuje příklad novorománské architektury – jedná se o jednolodní stavbu s charakteristickou čtyřbokou věží situovanou nad vstupním portálem. Vnitřní vybavení odpovídá období jeho vzniku. Od roku 1874 zdobil presbytář oltářní obraz Poslední večeře Páně od malíře Linchmana. V roce 1876 pořídil sbor varhany a v roce 1890 tři bronzové zvony pojmenované Víta, Naděje a Láska. Během první světové války byly zvony i píšťaly varhan zrekvírovány. V roce 1918 je nahradily nové ocelové zvony.

Kostel prodělal řadu podstatných změn. V roce 1947 proběhla zásadní rekonstrukce, která přinesla renovaci střechy, elektrifikaci a modernizaci varhan se zvony. V roce 1984 dostal chrám novou omítku. Další opravy následovaly po roce 1989.

Farou sbor disponuje od roku 1870, kdy si pořídil dům pro účely farní rezidence. V roce 1902 byla střecha domu znovu pokryta, a v roce 1904 byla k budově přistavěna sborová síň stavitelem J. Vránou ze Vsetína. V létech 1955 až 1957 prošla fara komplexní opravou a byla zvýšena o další patro. Poslední údržbové práce proběhly po roce 1989.