Na místě, kde věřící přicházeli k modlitbě už ve 13. století, dnes stojí robustní barokní kostel zasvěcený svatému Vavřinci. Původní dřevěný kostelík ze středověku byl časem nahrazen novou, kamennou stavbou, která vznikla v roce 1764 nedaleko toho původního místa. Kostel je zapsán na státním seznamu kulturních památek a pro Novou Hradečnou představuje nejdůležitější architektonický i duchovní bod obce.

Mezi hlavní donátory stavby patřil kníže Josef Václav z Lichtenštejna, jehož přínos si lze dodnes připomenout zcela konkrétně – nad vchodem do kostela je umístěn jeho erb. Tato drobnost má značnou výpovědní hodnotu: ukazuje, kdo měl zájem a prostředky vtisknout krajině tak výraznou barokní dominantu.

Kostel působí jako monumentální jednolodní stavba. Loď uzavírá polygonální kněžiště, k němuž přiléhá sakristie; součástí dispozice je i hranolovitá věž zakončená stlačenou mansardovou helmicí, která je typickým prvkem barokního tvarosloví. V západní stěně sakristie byla zřízena kaple, takže prostor sloužil hned několika liturgickým účelům. Střechu tvoří sedlová konstrukce, nad kněžištěm přecházející ve valbení; přesně uprostřed střechy vyrůstá polygonální sanktusník.

Interiér nepřekvapí strohostí. Hlavní oltář nese sochu světce, jemuž je kostel zasvěcen – svatého Vavřince – a prostor doplňuje bohatě zdobená kazatelna. Zvláštní pozornost přitahuje křtitelnice z černého mramoru, na níž jsou zobrazeny scény Křtu Páně a Svatopluka. Tato kombinace motivů je přinejmenším zajímavá a křtitelnice sama o sobě patří k nejpozoruhodnějším kusům mobiliáře.

Kostel ukrývá i starší předměty než samotná stavba z roku 1764. Zavěšeny jsou zde dva zvony: jeden nese gotický nápis, který jej řadí do výrazně starší vrstvy dějin tohoto místa, druhý pochází z roku 1650 – tedy z doby více než sto let před výstavbou nynějšího kostela. Oba zvony tak připomínají, že duchovní kontinuita lokality předchází barokní přestavbě.

Celý areál obklopuje hřbitov s ohradní zdí, takže kostel nestojí osamoceně, ale je přirozeně začleněn do svého okolí. Pro návštěvníka přijíždějícího do Nové Hradečné jde o cíl, který nabízí víc, než napovídá venkovský kontext: kvalitní barokní architekturu, doložené šlechtické mecenášství, středověké zvony i neobvyklou mramorovou křtitelnici – a to vše pohromadě v jednom nevelkém prostoru.