Na okraji Havířova, v části zvané Bludovice, stojí kostel zasvěcený svaté Markétě — farní kostel havířovské farnosti náležející do karvinského děkanátu ostravsko-opavské diecéze. Do státního seznamu kulturních památek byl zapsán v roce 1974. Přestože dnešní zděná budova pochází z konce 18. století, farnost, k níž přísluší, je doložena již rokem 1335 v dokumentu tzv. svatopetrského haléře. Další písemná zmínka o ní pochází z roku 1447.

Víra i vlastnictví kostela se v průběhu staletí měnily. V době reformace přešel do rukou evangelíků, kteří ho užívali až do roku 1654. Nynější zděný kostel byl postaven v těsné blízkosti staršího dřevěného předchůdce. Základní kámen byl položen 13. července 1786 a o šest let později, 18. listopadu 1792, byl kostel slavnostně zasvěcen sv. Markétě a sv. Michalu. Na stavbě se podíleli dva stavitelé: nejprve Krečmer z Frýdku, po jehož smrti práce převzal Reinoch z Paskova. Tesařské práce zajišťoval Josef Dlouhý ze Staré Vsi na Moravě. V novější době prošla budova opravami — v roce 2006 byla obnovena věž, o dva roky později plechová střecha.

Kostel je jednolodní pozdně barokní zděná stavba s půlkulatým závěrem kněžiště. Sedlová střecha krytá plechem nese sanktusník. Dominantou průčelí je hranolová věž se zaoblenými rohy, osově zapuštěná do fasády a zakončená bání s lucernou; do průčelí předstupuje v mělkém rizalitu. Po obou stranách kněžiště jsou přistaveny sakristie. Fasáda je hladká, v průčelí ji člení pilastry a lizenové rámy. Vysoká okna s půlkruhovými záklenky dodávají interiéru světlo. Ve spodní části věže je portál s půlkruhovým uzávěrem, nad nímž se nachází nika se sochou Krista.

Strop lodi je plochý a doplněný výmalbou. Kněžiště nese pruskou klenbu, v sakristii pak valená klenba s lunetami. Vnitřní vybavení je částečně obnoveno, přesto zde přežily hodnotné malířské práce. Z roku 1849 pochází obraz Panny Marie Růžencové od malíře Meinholda ze Šenova. O něco starší, z roku 1800, jsou obrazy sv. Antonína a sv. Jana Nepomuckého od opavského malíře Ignaze Guenthera.

Zvláštní kapitolou jsou zvony, které přežily zánik původního dřevěného kostela. Jeden z nich nese reliéfy Matky Boží s Ježíšem Kristem a latinský nápis datovaný rokem 1490: Ave regina coelorum, mater regis Angelorum — tedy „Buď pozdravena, královno nebes, matko krále andělů." Druhý zvon z roku 1617, zdobený českými nápisy a třemi erby svých fundátorů, se dnes nenachází v kostele samotném, ale je uložen v muzeu v Šenově.

Návštěvník, který zavítá do Havířova-Bludovic, tak nalezne místo, kde se v jedné stavbě prolínají středověká farní tradice, barokní architektura konce 18. věku a konkrétní jména řemeslníků i malířů, kteří ji vytvořili. Kostel sv. Markéty není okázalou katedrálou, ale právě v jeho střídmé důstojnosti tkví jeho zvláštní přitažlivost.