Kostel Stětí svatého Jana Křtitele je římskokatolický farní kostel v Libčevsi v okrese Louny, který tvoří architektonickou dominantu obce. Stojí v jejím středu na nevysokém návrší a svou stavební povahou náleží k nejdůležitějším dokladům střední a pozdní románské architektury v Čechách.

Ačkoliv se Libčeves poprvé písemně připomíná již v roce 1295 a sám kostel až o padesát let později v roce 1352, samotná stavba je podstatně starší. Dendrochronologické rozbory kůlů schodiště, zhotovených z dubového a borovicového dřeva, jej datovaly do konce třicátých let 13. století. Tato zjištění se shodují s výklady umělcových historiků, kteří založili své závěry na analýze slohových prvků stavby. Do této románské doby patří mohutná hranolová věž z opuky se valenou klenbou v přízemí a prvním patře, stejně jako věž navazující západní část lodi s půlkruhovými okny. Původní je také jižní portál s charakteristickým berličkovým křížem na fasádě věže. Gotický presbytář byl do budovy přidán později, přesná doba jeho vzniku není vždy shodná v literatuře – starší zdroje jej situují před husitské války, zatímco novější badatelé jako Jaroslav Skopec naznačují, že mohl vzniknout až kolem poloviny 15. století. Na přelomu 16. a 17. století byla ke kostelu přistavěna jižní předsíň, později v roce 1787 současná barokní kruchta a v roce 1853 sakristie.

Stavebně jde o jednolodní kostel s gotickým polygonálním presbytářem s odstupňovanými opěráky. Fasádu lodi zakončuje charakteristický obloučkový vlys. Do lodi vedou dva portály – románský ze jih a gotický ze severu. Presbyterní klenbovinu s lomeným vítězným obloukem odděluje od lodi, zatímco na severní straně se k němu připojuje sakristie s hřebínkovou klenbou.

Interiér kostela je bohatě vybaven. Nástěnné malby z roku 1787 vytvořil kadaňský malíř Josef Sachs – zobrazují scény ze života svatého Jana Křtitele, Kristův křest a církevní otce. Zlatavý byl okolo roku 1700 s obrazem Stětí svatého Jana Křtitele, doplněn menším oltářem svaté Anny. Z druhé poloviny 18. století pochází také kamenná křtitelnice s rokajovým ornamentem a kazatelna se sochařskou výzdobou. Autorem dvouhanálových varhan, jež se vstavily v roce 1773, byl litoměřický varhanář Johann Rusch. Kostelem tak procházejí století její kamenné pamět – náhrobníky například Václava Vřesovického z roku 1585 a Wolfa Senfelda z roku 1575 připomínají jeho dlouhou minulost. >>>>