Kostel Nalezení svatého Kříže, někdy označovaný jako kostel Povýšení svatého Kříže, je farním a děkanským kostelem na Českolipsku. Svojí mohutností a umístěním při silnici Praha – Česká Lípa dominuje krajině v okolí Duby. Od roku 1965 je zapsán do celostátního seznamu kulturních památek.

Město kdysi mělo kostel na severním okraji, ale v polovině 18. století se rozhodlo o stavbě nového chrámu blíže centru, u křižovatky dnešních ulic Českolipské a Požárníků. Stavba trvala od roku 1744 do roku 1760 a byla financována nákladem hraběte Františka Karla Rudolfa Swéerts-Sporcka. Architektem byl tvůrce kostela Nanebevzetí Panny Marie v Konojedech, který patřil do okruhu stavitelů kolem Kiliána Ignáce Dientzenhofera a Anselma Luraga. Z původního kostela byly do nového přeneseny cenné předměty, zejména obrazy. Budovu postupem času ničily katastrofy – v roce 1845 spálily báně věží při požáru a v roce 1945 byl kostel poškozen bombardováním. Poté byl opraven, ale k nejrozsáhlejší obnově došlo až v osmdesátých a počátku devadesátých let 20. století.

Stavba je jednolodní s obdélným půdorysem a presbytářem uzavřeným v půlkruhu. Charakteristické jsou věže na západním průčelí, které stojí šikmo a jsou zakončeny jehlany. Průčelí se člení pilastry a nikami; v centru má pravoúhlý portál s půlkruhově uzavřeným oknem a trojúhelný štít s čtyřlistým oknem. Interiér oživují mohutné trojboké pilíře s čtvrtsloupy, které nesou zalamované klenby. Loď má tři pole valené klenby s lunetami a presbytář je sklenut jedním polem a konchou.

Nejcennější je jednotné rokokové vybavení z období kolem roku 1755, pocházející z dílen Františka Adámka a Jana Chládka. Hlavní oltář nese signaturu „Joannes Chladek Pilthauer 1755" se signovaným obrazem roku 1755 a sochami sv. Petra a sv. Pavla. Boční oltáře – jeden zasvěcený sv. Janu Nepomuckému s obrazem z doby vzniku a sochami, druhý Panně Marii Bolestné s Pietou podepsanou „FB pinxit 1755" – reflektují spojitost s konojedským klášterem. Kazatelna je zdobena sochami evangelistů a Ježíše Krista. Zvláště pozoruhodná je barokní kamenná křtitelnice se sochařským zpracováním, jejíž dřevěný příklop nese sousoší Křtu Kristova ze čtyřicátých let 18. století. Varhany jsou ozdobeny andílky z Adámkovy dílny. Důležité je také umístění obrazu Nanebevzetí Panny Marie od F. J. Richtera z České Lípy z roku 1729, původně určeného pro kostel v Konojedech.

Navštívit tento kostel znamená setkat se s jedním z nejjednotněji zachovaných souborů rokokového uměleckého řemesla a pochopit, jak se odrážela zbožnost a majetnost českolipské aristokracie v sakrální architektuře své doby.