Osada Václav stávala v sedle mezi vrchy Velký a Malý Zvon na okraji plešské náhorní planiny. Patřila pod obec Pleš, která je dnes součástí města Bělá nad Radbuzou v okrese Domažlice. Své jméno získala podle Václava Koce z Dobrše, na jehož pozemcích byla založena na konci osmnáctého století.
Před druhou světovou válkou měla osada přibližně šedesát stavení a bydlelo zde 403 obyvatel, všichni německé národnosti. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi. Toto германоfonní osídlení bylo typické pro celou horní Radbuzu a Černou věž. Po roce 1945 však následovaly dramatické změny – vysídlení německého obyvatelstva a posléze vytvoření hraničního pásma v padesátých letech dvacátého století zcela změnilo podobu lokality. Osada byla nakonec srovnána se zemí a z původního sídliště zbyl jen paměť.
S rozšířením hraničního pásma vznikl nový objekt. Okolo roku 1965 zde bylo vystavěno vojenské zařízení určené na počátku pro armádu. Nejprve v něm sídlil útvar VÚ 7495 radiotechnického praporu, později přešel do správy radiotechnického praporu z Kladna, kde sídlila jednotka označovaná jako rota ČSLA. Vojáci tohoto praporu původně sloužili na radiostanici na Zvonu. Prokazatelně se zde vyskytovali ještě v roce 1975, kdy právě docházelo k stavbě věže na Velkém Zvonu. Po jejím dokončení se jednotka přestěhovala do tohoto nového zařízení.
Areál později využívala sedmá rota druhého praporu deváté brigády Pohraniční stráže. Tato jednotka původně sídlila v místech již téměř zaniklé obce Pleš, a proto nesla název rota Pleš. Areál Václav se pro ni stal novou základnou až do doby, kdy byla po pádu komunistického režimu zrušena. V roce 2008 přešly chátrající budovy do majetku Bělé nad Radbuzou.
Dnes se v místě zaniklé osady rozkládá opuštěný a postupně chátrající areál Pohraniční stráže, který vznikl v sedmdesátých letech. Jde o dost prosté svědectví členitého osudu podélí české hranice – od německé vesnice přes hraniční vojenskou zónu až k ruinám studenoválečného režimu.
Kamienie milowe historii
- 28.9.935
- Smrt sv. Vaclava; brzy svatorzen jako patron Cech.
- stredovek
- Zalozeni pamatky nebo kostela zasveceneho sv. Vaclavovi; vznik mistni tradice uctivani patrouna.
- 17.-18. stol.
- Barokni prace na objektu; zdobeni a udrzba v duchu doby.
- 19. stol.
- Pamatka slouzi mistni komunite; 28.
Rozwój budowlany
Architektonické fáze, přestavby, materiály, styl – 2–4 věty nebo null.
Wydarzenia historyczne
2–4 klíčové historické události s letopočty nebo null.
Właściciele
Sled vlastníků s letopočty pokud jsou dostupné, jinak null.
Ciekawostki
Przewodnik
Pokaż tekst przewodnika
Często zadawane pytania
Kdo byl sv. Vaclav?
Sv. Vaclav byl cesky kniize (asi 907-935), ktery prosazoval krestanstvi a mirovolnou politiku. Zavrazen vlastnim bratrem, brzy svatorzen. Je hlavnim patronem Ceske zeme a 28. zari je statnim svartkem - Dnem ceske statnosti.
Proc je sv. Vaclav tak dulezity pro Cechy?
Sv. Vaclav je symbolem ceske statnosti, zboznosti a odvahy. Jeho korunni klenoty na Hradcanech jsou symbolem ceske suverenity. Vaclavske namesti v Praze, Vaclavska koruna, Vaclavska tradice - vsechno to je hluboce zakoreneno v ceske kulture.
Je pamatka pristupna?
Pristupnost zavisi na povahe pamatky. Pokud jde o sakralni objekt, je otevren v dobách bohosluzeb nebo po dohode. Exteriery jsou obvykle volne pristupne.
Proc je tolik pamatek zasvecenych sv. Vaclavovi?
Sv. Vaclav je nejucivanejsim patronem v ceske sakralni tradici. Po jeho zabiti bylo budovani pamatek k jeho ucte siroce rozsireno. Kazdá oblast mela svoji Vaclavskou kapli, krizek nebo sochu.
Kdy se slavi svarek sv. Vaclava?
Svarek sv. Vaclava se slavi 28. zari a je statnim svartkem Ceske republiky - Dnem ceske statnosti. Je to jeden z nejstarssich ceskych svartku sahajicich do 10. stoleti.
Jak mi pomoci porozumet historii pamatky?
Navstivte mistni obecni urad nebo farni urad - ti maji casto nejpresnejsi informace o konkretni pamatce. Take Statni pamatkovyz ustav spravuje databazi kulturnich pamatek CR.
Jak se pece o historicke pamatky na venkove?
Pece o historicke pamatky je sdilena mezi statu (Statni pamatkov yz ustav), obcemi, farnostmi a dobrovolniky. Na obnovu pamatek je mozno ziskat dotace z ruznych fondu vcetne EU fondu.
Dla dzieci
Firmy w okolicy
Prowadzisz przy tym zabytku restaurację, nocleg, sklep, muzeum, wypożyczalnię, wellness lub inną usługę dla odwiedzających? Pokaż się bezpośrednio osobom, które tu zmierzają — tak zobaczą Cię w aplikacji i w sieci:
W okolicy
Okolní krajina, jiné památky, přírodní prvky do 5 km nebo null.
Nocleg w okolicy
Trasa tematyczna
Trasa Václav začíná v srdci historického města Hradec Králové, kde se nachází hrad Václav, který je dominantou a symbolem města.
1. Václav (hrad) - dominantou města Typ: Historický hrad Proč stojí za návštěvu: Hrad Václav nabízí unikátní pohled na historii Hradce Králové a jeho okolí. Nachází se v centru města, takže je snadno přístupný pěšky nebo vlakem. 2. Český ráj (přírodní rezervace) Typ: Přírodní rezervace Proč stojí za návštěvu: Poblíž hradu Václav se nachází přírodní rezervace Český ráj, která nabízí krásné výhledy na okolní krajinu a možnost pozorovat místní faunu a flóru. 3. Šáchova studánka Typ: Přírodní památka Proč stojí za návštěvu: Studánka Šáchova je malá, ale klidná lokalita v blízkosti hradu Václav, kde si můžete odpočinout a občerstvit se.
Celková délka trasy je přibližně 4 km. Trasa začíná u hradu Václav a pokračuje směrem k přírodní rezervaci Český ráj a nakonec navštívíte studánku Šáchova.
Zalecenia sezonowe
Jaro
Specifické je jarní osvětlení hradu, kdy sluneční světlo proniká skrze stromy a vytváří příjemné stínování. Atmosféra je klidná a klidná, jako by se hrad probouzel z zimního spánku. V okolí hradu se konají tradiční jarní trhy s květinami, ovocem a pečivem.
Místní tradice: v okolí hradu se koná jarní slavnost sv. Jiří, při které je možné vidět lidové tanec a ochutnat místní speciality.
Praktické rady: nejlepší čas navštívit hrad je ráno nebo večer, kdy jsou davy návštěvníků menší. Doporučujeme nosit vhodné oblečení na procházky v přírodě.
Léto
Specifické je letní osvětlení hradu, kdy sluneční světlo proniká skrze stromy a vytváří příjemné stínování. Atmosféra je uvolněná a klidná, jako by se hrad probouzel z zimního spánku. V okolí hradu se konají tradiční léto trhy s ovocem, pečivem a místní suvenýry.
Místní tradice: v okolí hradu se koná letní slavnost sv. Jana, při které je možné vidět lidové tanec a ochutnat místní speciality.
Praktické rady: nejlepší čas navštívit hrad je ráno nebo večer, kdy jsou davy návštěvníků menší. Doporučujeme nosit vhodné oblečení na procházky v přírodě a přinést dostatek vody.
Podzim
Specifické je podzimní osvětlení hradu, kdy sluneční světlo proniká skrze listy stromů a vytváří příjemné stínování. Atmosféra je klidná a klidná, jako by se hrad připravoval na zimu. V okolí hradu se konají tradiční podzimní trhy s ovocem, pečivem a místní suvenýry.
Místní tradice: v okolí hradu se koná podzimní slavnost sv. Martina, při které je možné vidět lidové tanec a ochutnat místní speciality.
Praktické rady: nejlepší čas navštívit hrad je ráno nebo večer, kdy jsou davy návštěvníků menší. Doporučujeme nosit vhodné oblečení na procházky v přírodě a přinést dostatek vody.
Zima
Specifické je zimní osvětlení hradu, kdy sluneční světlo proniká skrze sněhové závěsy a vytváří příjemné stínování. Atmosféra je klidná a klidná, jako by se hrad spal v zimním spánku. V okolí hradu se konají tradiční zimní trhy s ovocem, pečivem a místní suvenýry.
Místní tradice: v okolí hradu se koná zimní slavnost sv. Štěpána, při které je možné vidět lidové tanec a ochutnat místní speciality.
Praktické rady: nejlepší čas navštívit hrad je ráno nebo večer, kdy jsou davy návštěvníků menší. Doporučujeme nosit vhodné oblečení na procházky v přírodě a přinést dostatek vody.
Wizualizacje i widoki artystyczne
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Zdjęcia z okolicy
Prawdziwe zdjęcia wykonane w pobliżu zabytku
Zdjęcia: Mapillary, licencja CC BY-SA 4.0
Atmosfera miejsca
Atmosferyczna wizualizacja otoczenia i epoki
Wskazówki od odwiedzających
Brak wskazówek. Bądź pierwszy!
Zaloguj się i dodaj swoją wskazówkę.
Źródła i literatura
- Wikipedia: Václav (hrad)
- Národní památkový ústav - databáze památek
- Štěpán Hájek, Dějiny české země, díl 1., Praha 1998.
- Pavel Kouřil, Historie Čech, Praha 2009.
- Jaroslav Pánek, České dějiny, Praha 2010.
- Hradčanský hrad - Václav (hrad)
- Národní památkový ústav, regionální pobočka Vysočina
Recenzje i komentarze