Výšina sv. Metoděje, do roku 2013 nazývaná Sadskou či Metropolitní výšinou, představuje jednu z nejdůležitějších archeologických lokalit Velké Moravy. Nachází se v trati Špitálky v místní části Sady v Uherském Hradišti, na severozápadním okraji ostrožny historicky obtékané řekou Olšavou, která se poprvé zmiňuje v písemných pramenech již z roku 1078.

Starší nálezové zprávy o lokalitě sahají až do roku 1849, kdy byla zaznamenána nálezná úhledná kamenná zeď s hrobem a hliněnou nádobou. V roce 1912 zde byla nalezena lebka. Po druhé světové válce byly objeveny zbytky velkomoravského sídliště. V roce 1950 nálezy archeologicky ověřil Jindra Nekvasil. Teprve v roce 1959 však zahájil český archeolog Vilém Hrubý systematický plošný výzkum, který pokračoval do roku 1963 a přinesl rozhodující poznatky.

Výzkumy odkryly zbytky neopevněného dvora církevně-mocenského charakteru. Jádrem areálu byl kostel s křížovým půdorysem a pálenou střešní krytinou antického charakteru. K němu byla na západní straně připojena stavba s půlkruhovou apsidou, na severní straně se nacházela čtvercová místnost a pohřební kaple rovněž s půlkruhovou apsidou. Komplex tvořila čtvrtá budova a přibližně sedm metrů západně od něj kruhové baptisterium. Stavby vznikly ve třech stavebních fázích. Severně se nacházely zbytky patnácti srubů jako pozůstatky velkomoravského sídliště, jižně pak pozůstatky dřevěné halové stavby. Vykopáno bylo osmdesát sedm hrobů.

Mezi nejvýznamnějšími nálezami je honosný hrob číslo 12/59, jehož dno bylo vydlážděno velkými plochými pískovcovými kameny a stěny obloženy dřevem. Pochoval významného velkomoravského velmože uloženého v železem kované rakvi. Podle charakteru hrobu jde možná o samotného krále Svatopluka († 894). V hrobě byly nalezeny dva stříbrné, silně pozlacené knoflíky zdobené filigránem. Náhrobek původně tvořila zděná stavba s malovanými figurálními motivy.

Lokalita je proslulá svým spojením s kristianizací Moravy. Zde byl objeven olověný křížek s řeckým liturgickým nápisem a obrazem oranta, což dokazuje přítomnost kněží řeckého původu. Četné nálezy písátek (stylů) pro rybaření do vosku svědčí o existenci školy při kostele. Tyto průkazy jsou příčinou, proč se lokalita spojuje s věrozvěstem a moravským biskupem Metodějem, o kterém se předpokládá, že zde byl v roce 885 i pohřben.

Od roku 1963 je areál chráněn jako kulturní památka, od roku 1969 pak jako národní kulturní památka. Lokalita je volně přístupná, osazená informační tabulí a příležitostně se zde konají bohoslužby a kulturní akce.