Richterova vila, dům čísla popisného 251/III, stojí na skále nad Klárovem při hranici Malé Strany a Hradčan v pražské části Praha 1. Nachází se v těsné blízkosti východní brány Pražského hradu a nese dvě adresy: Na Opyši č. 5 a Staré zámecké schody 6. Jde o jednu z nejvýznamnějších klasicistních stavebních památek v Praze; do seznamu kulturních památek je zapsána od roku 1964.

Počátky příběhu vily sahají do roku 1799, kdy Tomáš František Richter koupil malostranský dům čp. 147/III U Verdugů pod Bruskou a přikoupil k němu sousední vinařský domek čp. 148/III. Oba objekty zdědil jeho syn Karel Emanuel Richter (1775–1856), pozdější zemský rada, který se rozhodl přistoupit k zásadní přestavbě. Na místě původního vinařského domku nechal v roce 1832 postavit vilu; autorem návrhu byl architekt Josef Peschka, jehož plány se bohužel nedochovaly. Vedle vily vznikl rovněž spodní činžovní dům.

Vilu po Karlu Emanuelu Richterovi zdědili jeho synové – prvorozený Karel Emanuel (* 1841) a Josef (* 1848) – a jejich potomci, kteří se hlásili k německé národnosti. Rodinná kontinuita byla přerušena krátce po druhé světové válce, kdy byl objekt Richterově rodině zkonfiskován státem. Vila poté sloužila diplomatickým účelům; sídlilo zde Kubánské velvyslanectví. V dalších dekádách objekt využívaly Státní bezpečnost a Hradní stráž. Od roku 1992 je vila definitivně v majetku Správy Pražského hradu.

V devadesátých letech se v prostorách vily konaly různé kulturní a společenské akce. V roce 2004 vypsala Správa Pražského hradu veřejnou soutěž na obnovu celého objektu, jejíž součástí bylo i nové vysazení přilehlé Svatováclavské vinice. Rekonstrukce byla zahájena v roce 2006 a od roku 2008 jsou vila i vinice opět přístupné veřejnosti.

Do vily se lze dostat dvěma různými cestami: ze svahu od jihu vchodem přes Staré zámecké schody, nebo alternativně novou brankou od Černé věže přímo z areálu Pražského hradu. Návštěvníci tak mohou prohlídku snadno spojit s procházkou po Hradě.

V současnosti se v objektu nachází restaurace Piano Nobile, řadící se mezi TOP 100 pražských restaurantů. Vila je rovněž oblíbeným místem pro konání svatebních obřadů pro českou i zahraniční klientelu.

Nedílnou součástí areálu je Svatováclavská vinice, jejíž historie sahá až do desátého století – řadí se tak mezi nejstarší vinice v České republice. Vysazeny jsou zde dvě hlavní odrůdy révy vinné: Ryzlink rýnský a Rulandské modré (Pinot noir). Podél vyhlídkové cesty pak roste celkem 35 odrůd zapsaných v Odrůdové knize ČR, což z areálu činí zajímavou zastávku nejen pro milovníky architektury, ale i vína.