Zámek Moravské Budějovice stojí na centrálním náměstí Míru v těsném sousedství Kostela svatého Jiljí a patří mezi chráněné kulturní památky od roku 1968. Jeho vznik je spojen s turbulentnými dějeji v regionu během 17. století.

Město samo prošlo několika majiteli. Od roku 1522, kdy jej od Jindřicha z Lichtenburka odkoupili Zdeněk a Burian Brtničtí z Valdštejna, zde jednak šlechtici neusídlovali. Zásadní změna přišla v roce 1626, kdy Moravské Budějovice získal Hanibal ze Schaumburku jako státní konfiskát. Jeho synovec, hrabě Rudolf Jindřích ze Schaumburku, se rozhodl na náměstí vystavět reprezentativní sídlo. V letech 1666 až 1672 nechal postavit barokní zámek, který nahradil čtyři renesanční měšťanské domy. Do nového areálu byla začleněna také starší budova radnice pocházející z roku 1592.

Stavba je jednopatrová a asymetricky rozdělena vstupním rizalitem. Přízemí obsahuje 16 pravoúhlých oken se šambránou a nadokenní římsou, patro pak 17 oken opatřených obdobnými detaily doplněnými o podokenní římsy. Patra odděluje charakteristická kordonová římsá. Celý areál je památkově chráněn jako celek včetně konírny, zámeckého parku, ohraničovací zdi s branami a domu správce.

Schaumburkové drželi zámek do roku 1736, kdy jej odkoupil hrabě František Václav Wallis. Wallisové nechali areál klasicistně sjednotit a vlastnili jej až do roku 1928, kdy zámek zdědila Anna Marie Schaffgotschová. Majetkoprávní změny pokračovaly — v roce 1945 zámek připadl státu, o rok později jej převzalo město Moravské Budějovice, a od 5. října 1947 slouží jako muzeum.

Dnes zde návštěvníci najdou expozici věnovanou řemeslům a živnostem jihozápadní Moravy. Součástí programu je také prohlídkový okruh nazvaný Příběh města a zámku, který mapuje dějiny samotného Moravských Budějovic a ilustruje život na zámku za jeho posledních šlechtických vlastníků. Prostory tak spojují architektonické dědictví s odborně zpracovanou regionální historií.