Zámek se nachází na jihovýchodním okraji města Kravaře, kde navazuje na rozlehlý park, jehož větší část dnes slouží jako golfové hřiště. Tradice pobytu mohutné stavby na tomto místě sahá hluboko do minulosti – Kravaře jsou poprvé zmiňovány již v roce 1224, později se staly centrem menšího panství. Pozdější tvrz, připomínaná v roce 1553, obsahovala vedle vlastního sídla i pivovar, sladovnu a hospodářský dvůr.

Zámek v jeho dnešní podobě vznikl až v 17. a 18. století. Od roku 1636 byly Kravaře majetkem rodiny Eichendorffů, která sem krátce po skončení třicetileté války nechala postavit raně barokní zámek. Následující stoupání prestiže rodu, zvláště za svobodného barona Jana Rudolfa z Eichendorffu, vedlo k radikální přestavbě mezi lety 1721 a 1728 na honosné barokní sídlo. Během 18. století se však majitelé zadlužili a v roce 1782 museli Kravaře prodat. Nové vlastnictví převzali hrabata Schaffgotschové, kteří zde do roku 1815 trvale sídlili. Dalších architektonických změn se zámek dočkal až za hraběte Gabriela Rudzinského a později za jeho sestrou Eufemií, provdanou hraběnkou Renardovou, která jej vlastnila v letech 1844 až 1853.

Stavba představuje čtyřkřídlou budovu s uzavřeným nádvořím. Vrcholně barokní přestavba se projevila především vznikem kaple Archanděla Michaela v jižním průčelí, vstupním rizalitem na severu a bohatým zdobením fasád. Přestavbu realizoval opavský zednický mistr Georg Gabriel Gans, sochařskou výzdobu obstaral Jan J. Lehner. Klenbu kaple maloval do roku 1731 František Ř. I. Eckstein, obraz Archanděla Michaela porážejícího ďábelské síly vytvořil Josef Stern. V polovině 19. století vznikla mozaiková dlažba s erbem hraběnky Renardové, která patří mezi málo zachované interiérové prvky.

Vedle zámku vznikla současně s jeho přestavbou pravidelná zahrada francouzského typu, jejímž pozůstatkem zůstala dodnes alej vedoucí od města k severnímu průčelí. Na přelomu 18. a 19. století se zde postupně zakládal přírodně krajinářský park s několika rybníky, později rozšířený na současných 19 hektarů. Od roku 1998 slouží jeho větší část jako golfové hřiště.

Historie 20. století byla pro budovu tragická. V roce 1937 zde téměř úplně vyhořel, zachovala se pouze kaple. V září 1945 jej znovu poškodilo bombardování během Ostravské operace. Dlouhotermínní opravy proběhly až po druhé světové válce, mezi lety 1955 a 1970. Od roku 1970 se zámek stal majetkem Muzea revolučních bojů a osvobození v Ostravě. V roce 1990 přešel do vlastnictví města, které zde nyní provozuje regionální muzeum se stálou expozicí. Slavnostní sál slouží pro kulturní akce a svatební obřady.