Varvažov, malá obec zhruba dvacet kilometrů severně od Písku, chová jeden z pozoruhodných dokladů středověkého osídlení a barokní architektury jižních Čech. Zámek stojí ve východní části vsi, těsně u místní komunikace, a spolu se sousedním kostelem svaté Kateřiny a starobylými usedlostmi dotváří prostor někdejší varvažovské návsi. Kulturní památkou je zámek od roku 1963; o dvaatřicet let později byl celý areál spolu s okolní zástavbou vyhlášen vesnickou památkovou zónou.

Kořeny místa sahají do 2. poloviny 13. století, kdy je Varvažov poprvé písemně doložen. Ves tehdy náležela řádu maltézských rytířů — johanitů — kteří spravovali komendu na strakonickém hradu. Při středověkém dvorci vznikl na sklonku 13. století kostelík svaté Kateřiny. Jeho loď byla barokně přestavěna v roce 1718, přičemž původní gotický presbytář zůstal zachován, a v roce 1751 k chrámu přibyla kaplanka.

K zásadní proměně celého areálu došlo ve druhé polovině 18. století. Když se v roce 1754 stal velkopřevorem johanitského řádu Emanuel Václav Krakovský z Kolovrat (1700–1769), dal renesanční budovy na východní straně rozlehlého hospodářského dvora přestavět na barokní sídlo. Nový zámek měl sloužit jako rezidence velkopřevorů a členů řádu. Stavba, propojená se staršími hospodářskými budovami, byla pravděpodobně dokončena v roce 1768.

Roku 1847 koupil varvažovské panství Karel II. ze Schwarzenbergu a rod jej vlastnil až do roku 1948. Za tu dobu prošel zámek drobnými úpravami — bylo například odstraněno vnější schodiště. Hospodářské prostory sloužily zemědělství, zatímco hlavní zámecká budova plnila do roku 1940 funkci školy. Po roce 1948 část areálu využívalo spotřební družstvo Jednota, zbytek sloužil jako byty. Po roce 1989 bylo panství v restitucích vráceno rodině Schwarzenbergů.

Hlavní budova zámku zaujímá východní stranu areálu a průčelím stojí přímo u silnice. Je jednopatrová s převýšenou středovou částí. Pozdně barokní fasáda je členěna pilastry a římsami; základní tón tvoří okrová omítka s bílými detaily. Zvláštní pozornost si zaslouží valené klenby, které se dochovaly ve sklepení, v přízemí i v patře. Krátkým středovým krčkem je hlavní budova propojena s blokem starších obytných a hospodářských staveb, jež uzavírají čtvercový hospodářský dvůr.

V severovýchodním rohu tohoto dvora, oddělený vjezdovou bránou s trojúhelníkovým štítem, stojí kostelík svaté Kateřiny. Jeho pětiboký presbytář nese dochovanou gotickou klenbu. Nad východní částí barokní lodi se tyčí hranolová věž a ze strany dvora na kostel přiléhá čtvercová přízemní kaplanka s mansardovou střechou.

Zámek Varvažov je místem, kde se různé vrstvy dějin překrývají na relativně malém prostoru: středověké johanitské osídlení, barokní přestavba z vůle velkopřevorů, schwarzenberská éra i pohnuté poválečné osudy. Areál si vyžaduje výraznou rekonstrukci a jeho budoucí využití nebylo k roku 2012 vyjasněno. Pro návštěvníka hledajícího autentické a dosud nedotčené místo mimo hlavní turistické trasy je Varvažov se svým zámkem, kostelem a starobylou návsí velmi cenným cílem.