Barokní zámek Mikulov se nachází v těsné blízkosti centra města Mikulov v okresu Břeclav, na skalnatém kopci zvaném Zámecký vrch. Společně se Svatým kopečkem tvoří jednu z dominant winařské oblasti Pavlovských vrchů, v blízkosti hranic s Rakouskem. Zámek dnes slouží jako sídlo Regionálního muzea v Mikulově a svými prostory hostí také kulturní akce, například každoroční vinobraní.

Historie zámku sahá hluboko do středověku. Podle archeologických průzkumů stála na Zámecké hoře v průběhu 11. až 12. století roubená stavba, která měla střežit moravsko-rakouské hranice. Novější průzkumy však naznačují, že historie lokality sahá až do 10. století. Po požáru původní tvrze bylo započato s výstavbou kamenného hradu, lépe odolného vůči ohni i nepřátelským útokům. Podnět k jeho vybudování přišel od Přemysla Otakara I. či jeho bratra Vladislava Jindřicha. Poprvé je hrad historicky doložen v zprávách z roku 1249, kdy jej pozdější král Přemysl Otakar II. i s městem daroval Jindřichovi z Lichtenštejna.

V rukou Lichtenštejnů, kterí zámek vlastnili od 13. století, se hrad stal hlavním sídlem jejich rodu. Byl mnohokrát přestavován kvůli zlepšení obranyschopnosti a zvětšení kapacity. Na konci 13. a počátku 14. století bylo před hlavním vstupem v severní části hradu vybudováno předhradí s věží válcovitého tvaru s břitem o průměru 9,5 metru. Hrana věže byla obrácena ve směru případných útoků, aby se zmenšil průraz dělové koule. Koncem 13. století byla také vystavěna hradní zeď obepínající celý hrad a přestavěn hradní palác.

Roku 1560 Lichtenštejnové hrad prodali Ladislavu Kereczenyimu, který začal s jeho přestavbou na renesanční zámek. Když se v roce 1575 stali novými majiteli hradu Ditrichštejnové, pokračovali s rozsáhlými přestavbami, které vyvrcholily za Františka z Ditrichštejna. V roce 1719 zámek vyhořel, avšak byl znovu obnoven. Sloužil potřebám Ditrichštejnů až do roku 1945, kdy v rámci osvobozeneckých bojů opět vyhořel. I po této katastrofě byl zámek obnovován podle návrhu architekta Otakara Oplatka.

Dnes si lze prohlédnout zámek s protáhlým půdorysem a barokním, původně renesančním slohem. Komplexu tvoří fakticky dvě hlavní nádvoří oddělená spojovací chodbou. Severněji položené nádvoří sloužilo v minulosti jako čestný dvůr a dnes obsahuje pozůstatky sochařské výzdoby a gotickou studnu z 13. století. Součástí zámku je věž válcového tvaru s osmibokou kaplí zakončenou cibulovitou střechou. Přednádvoří dominuje kamenná věž s břitem, vedlejší brána zajišťuje průchod k dalšímu přednádvoří s vinným sklepem, bývalými hospodářskými budovami a jízdárnou. Součástí komplexu je také nedaleká obranná věž zvaná Kozí hrádek, která dnes slouží jako vyhlídka.

V současné době jsou v prostorách zámku umístěny stálé expozice Regionálního muzea zaměřené především na vinařství a historii zámku.