Zámek Litenčice se nachází v jihozápadní části městysu Litenčice v okrese Kroměříž, přibližně 17 km jihozápadně od Kroměříže a 17 km jihovýchodně od Vyškova. Jedná se o čtyřkřídlou stavbu se dvěma patry, která vznikla postupným přetvářením původní gotické tvrze v průběhu několika staletí.

První písemná zmínka o samotné vsi Litenčice pochází z roku 1141. Tvrz na místě dnešního zámku existovala pravděpodobně již od druhé poloviny čtrnáctého století, ačkoli její první písemná zmínka je až z roku 1437, kdy ji Pavlík z Pržného postoupil Arklebu z Kunkovic. Tvrz pak opanovali Kropáčové z Nevědomí (1509–1554), v roce 1618 ji odkoupila Ludmila, rozená z Roupova, vdova po Oldřichu z Kounic. Během sedmnáctého století se mezi majitele zařadil ostřihomský arcibiskup a kardinál Péter Pázmány. Jeho synovec a dědic Mikuláš Pázmány (1623–1667) provedl po třicetileté válce zásadní barokní přestavbu tvrze na čtyřkřídlý zámek a zároveň zde založil park.

V osmnáctém století připadly Litenčice rodině Thonsernů, která v letech 1712–1718 nechala provést další barokní úpravy. Poslední potomek tohoto rodu, František Josef z Thonsernu (1698–1778), odkázal panství svému synovci Františku Maxmiliánu Podstatskému, jenž si přijal přídomek „z Thonsernu". Rodina Podstatských-Thonsernů vlastnila Litenčice od roku 1779 až do roku 1948. V poslední třetině osmnáctého století nechali upravit zámecký interiér a vytvořit nové hlavní průčelí se schodištěm. Konečnou podobu dostal zámek v letech 1808–1817, kdy byly vestavěny okružní chodby. V devatenáctém století došlo k obnově fasád, u hlavního vchodu byl vybudován balkónový podjezd a upraveny hospodářské budovy.

Po roce 1948 byl majetek znárodněn a zámek sloužil jako zemědělské učiliště, později jako depozitář Technického muzea v Brně. Během čtyřiceti let byl objekt značně poničen. Po roce 1989 byl majetek restituován původní rodině Podstatských a areál postupně prochází rekonstrukcí. V letech 2020–2021 byla opravena fasáda zámku.

Architektonicky se jedná o čtyřkřídlou stavbu s přibližně čtvercovým půdorysem a malým nádvořím uprostřed. Dvoupatrová křídla mají sedlové střechy a na severní straně jsou věžičky. Hlavní průčelí orientované na východ je sedmiosé, se středovým rizalitem, který má nad vchodem balkónový podjezd a je završen polokruhovým tympanonem. Předzámčí tvoří rozsáhlé vstupní nádvoří s kašnou. Severní křídlo (Malý Zámek) obsahuje konírnu a byty, jižní křídlo zámeckou knihovnu a věž s kaplí. Na jihozápadě se rozprostírá přírodně krajinářský park.

Mezi zajímavostmi se nabízí památný Litenčický jasan s pozoruhodným neobvyklým růstem. Nedaleko zámku, asi 250 metrů severně, se nachází Litenčický kostel sv. Petra a Pavla pocházející z doby po roce 1700, chráněný také jako kulturní památka od roku 1973.