Zámek Hošťálkovy stojí v severovýchodním cípu stejnojmenné obce, vzdálený asi osm kilometrů severozápadně od Krnova v bruntálském okresu. Stavba vznikla na místě staršího opevněného sídla a dnes je chráněna jako kulturní památka od roku 1958.

Počátky lokality sahají hluboko do minulosti – tvrz zde je poprvé zmíněna již v roce 1566. V následujícím století se jejího panství ujal nekatolický šlechtic Jan Skrbenský z Hříště, kterému je připadlo jako dědictví po jeho zesnulé manželce. Zásadní transformace přišla v druhé polovině sedmnáctého století, kdy Jan Kryštof Skrbenský z Hříště nechal starou tvrz nahradit novou barokní stavbou. Nejvýznamnější éra však nastala v osmnáctém století pod vedením jeho následovníka Karla Traugotta Skrbenského z Hříště, který zde zřídil svou hlavní rezidenci. Právě on zámek nechal rozšířit a nákladně vyzdobit. Vzorem pro jeho vkus byla mimo jiné vlastní hudební kapela, k níž patřil i slezský skladatel Josef Puschmann. V blízkosti zámku také vznikl anglický park, jehož základy byly podle předpokladu položeny právě na konci osmnáctého století.

Po více než dvě století v rukou Skrbenských rod odkázal zámek v roce 1831 jeho novému majiteli. Vlastnictví následně přešlo na Rod von Arco, především díky sňatku Heinricha von Arco s Antonií von Strachwitzovou. Období jejich panství přineslo mimo jiné doplnění stavby o portikus na západním kříddle. Nepokojná léta roku 1848 však zámek postihla tragicky – během revolučních nepokojů byl přepaden okolními vesničany, částečně vyrabován a samotný Heinrich von Arco byl zraněn střelbou.

Století dvacáté znamenalo pro zámek podstatný obrat. V roce 1945 jej stát konfiskoval a předal do správy Církve československé, která jej postupně využívala jako dětskou zotavovnu, domov pro seniory a posléze jako ústav sociální péče trvající až do roku 2006. Architektonicky byl v tomto období objekt upraven – přibylo mansardové patro a fasády se překryly hladkou omítkou.

Stavba představuje typ trojkřídlého jednopatrového objektu na půdorysu ve tvaru písmene U, skrytého mansardovou střechou. Její průčelí zdobí dvě zděné věžice s lucernami. Zvláště cenné jsou interiéry – zejména kaple Nejsvětější Trojice se freskami Jana Františka Jablonského, znázorňujícími na klenbě Nanebevzetí Panny Marie s apoštoly. Schodiště pak s dřevěným zábradlím vyzdobeným prořezávanými detaily nese klenby s mýtologickými výjevy. Součástí areálu zůstal i bývalý hospodářský dvůr a anglický park s oranžérií.

V roce 2015 se zámek poprvé otevřel veřejnosti. Od roku 2019 v něm funguje stálý prohlídkový okruh. Dnešním majitelem je Spolek Renesance z.s., který se věnuje jeho rekonstrukci. Návštěvník tak může nahlédnout do bohaté minulosti stavby a přesvědčit se, jak hluboko sáhly do dějin jednoho moravského zámku evropské histórie.