Okříšky patří mezi méně známé, leč architektonicky bohaté památky, jejichž kořeny sahají hluboko do předhusitské doby. Na místě dnešního zámku stála už v středověku zeměpanská tvrz, která se předávala jako lén mezi místní šlechtou. V roce 1466 statek získal rytířský rod z Hrochova, který v Okříškách zůstal skoro sto let. Během jeho držby byla tvrz přebudována v pozdně gotickém stylu, což odráží gotické formální principy převládající v té době.

V průběhu 16. století došlo k zásadní transformaci. Tvrz byla přestavěna na renesanční zámek, jak se to dělalo u zemských sídel v tuzemství. Od počátku 17. století se stav ocitl v rukou Jiřího Rechenberga ze Želetic. Právě on měl být stavitelem při klasické renesanční podobě budovy – obdélné jednotraktové stavby se zaklenutým přízemím a plochostropým patrem, jak ji dnes vidíme. Na konci 16. století byly v prostorách zámku vytvořeny sgrafita, dekorativní sgrafiovaná omítka typická pro renesanci, a archeologové zde později objevili smrkový trám datovaný do roku 1598, což potvrzuje stavební chronologii.

Během barokního období, především v 70. letech 17. století, zámek prošel hloubkovými úpravami. V patře byly vyzděny nové příčky oddělující místnosti a instalována kachlová kamna pro lepší vytápění. Roku 1673 byla obdobným způsobem upravena i místní kostel Panny Marie, který přešel do barokního vzhledu. Ve dvacátých letech 18. století, kdy jej vlastnila rodina van Hoch, přišly další významné úpravy – barokizováno bylo průčelí budovy, dřevěná pavlač byla přestavěna na zděnou patrovou arkádu se záklenky a cihlovými klenáky na vrcholu. Starší sgrafita byla při tom překryta omítkou a budova bílá, což bylo v barokním období typické.

Roku 1751 statek zakoupil Thomas Vinciguerra Collalto et San Salvatore a připojil jej jako alodiální statek ke svému moravskému fideikomisnímu panství Brtnici. Pod správou Collaltů, která trvala až do roku 1945, prošel zámek řadou pečlivých oprav – v roce 1787 nové stropy, schody a nátěr, roku 1788 vydláždění a roku 1798 byly vyzdány čtyři nové oblouky v arkádách. V 19. století byla přestavěna střecha, vyzděny další arkády a stropy upraveny s fabionkovým zdobením a štukaturou.

Po druhé světové válce byl majetek Collaltů konfiskován na základě Benešových dekretů a zámek sloužil jako úřadovna a skladiště místního zemědělského družstva až do 90. let 20. století. Od roku 2009 jej užívá Úřad městyse Okříšky. Dnes tuto barokní stavbu s renesančním srdcem topí odpadní teplo z nedaleké bioplynové stanice, což symbolizuje propojení historie s moderními technologiemi zachování kulturního dědictví.