Důl Anna patří k předním památkám průmyslového dědictví Příbramska. Jde o opuštěný důl na těžbu stříbrné a olověné rudy, který se nachází na Březových Horách v Příbrami. Byl založen v roce 1789 Janem Antonínem Alisem jako druhý důl v březohorském revíru, tedy v období, kdy ruční těžba stříbra zažívala posledný rozkvět před průmyslovou revolucí.

Mladý důl čelil od počátku technickým překážkám. Při hloubení se horníci potýkali s přílivem podzemní vody – v roce 1867 se pokus o další prohloubování zastavil právě kvůli tomu, že ruční čerpání vody nestačilo. Zlomovým bodem se stal rok 1868, kdy byl na dole instalován parní stroj na zdvíhání vody a parní těžební stroj. Tento technologický skok umožnil překonat přírodní překážky a pokračovat v hloubení do větších hloubek.

Z malého dolu se postupně stal kolos. Od roku 1914 do 1957 byla Anna nejhlubší jámou v celém březohorském revíru, s hloubkou 1449,3 metrů. Její sláva vrcholila ve třicátých letech dvacátého století, kdy patřila k nejhlubším dolům v celé Evropě. Když byl v roce 1941 dosažen maximální možná hloubka 1464,3 metrů, stala se Anna až do poloviny padesátých let nejhlubším důlem v celém Československu. V roce 1929 zde bylo dokonce započato se stavbou vlastní tepelné elektrárny pro zajištění energií důlním operacím.

Těžbu provázela i tragédie. Dne 12. ledna 1946 vypukl v Anně požár na 36. patře, což byla havárie, které bylo těžko předejít pod zemí. Díky rychlému zásahu záchranářů se počet obětí omezil na čtyři horníky – dva zahynuli při útěku z pracoviště a dva dalších se obětovali při záchranných pracích. Jejich pohřeb na Březových Horách se později stal pietní vzpomínkou na těžaře, jejichž jména si dnes připomíná pomník důlního neštěstí.

V pozdnějších letech služba Anny postupně slábnula. Těžba zde byla ukončena v roce 1978. V roce 1981 byl důl zlikvidován – otvory byly zazelezovány a zasypány do hloubky 40,4 metru, ohlubňové budovy zakryty betonem. Místní průmysl zvolna upadal, ale jeho duše přežívala.

Dnes je Důl Anna součástí Hornického muzea v Příbrami a jeho prohlídkového areálu. Návštěvníci zde mohou vidět původní cáchovnu, strojovnu se slavným parním strojem značky Breitfeld & Daněk, anebo se svézt důlním vláčkem prokopskou štolou až k prokopské jámě, která je s téměř 1600 metry nejhlubší šachtou pro těžbu stříbra v celém revíru. Pro odvážnější je tu spuštění výtahem do historického podzemí a procházka takzvaným vodním patrem – Wasserlauf, kde lze ucítit chlad a vlhkost, kterou znali i staří horníci. Celý prohlídkový okruh nese označení B a zůstává svědectvím věku, kdy lidská houževnatost a nové technologie dobývaly zemské hlubiny.