Drslavice jsou goticko-renesanční tvrz v obci stejného jména v okrese Prachatice. Od roku 1963 je chráněna jako kulturní památka. Stavba představuje typický příklad středověké fortifikace, která v průběhu staletí prošla radikální transformací – ze sídla šlechty se postupně proměnila v hospodářské zařízení, až na ni nakonec zapomněla samotná historie.

Vzniku tvrze předchází zajímavá otázka. Předpokládá se, že stavba vznikla zřejmě ve čtrnáctém století, avšak její název naznačuje hlubší kořeny. Český čelední typ názvu Drslavice poukazuje na vznik v rámci vnitřní kolonizace nejméně o dvě století dříve, snad už ve dvanáctém nebo třináctém století. Paradoxně však vesnice Drslavice je písemně doložena až na sklonku čtrnáctého století – písemné prameny tedy nejsou v souladu s jazykovou evidencí vzniku lokality.

Prvními držiteli tvrze byli vladykové z Drslavic. Roku 1537 však tvrz změnila majitele. Wolf Wiennar z Muronu ji koupil od Diviše z Újezda; s ní připadly do его majetku i poddanské vsi Dvory, Kratušín a Borek. Wolf Wiennar zůstal majitelem až do své smrti. Dne 26. října 1548 pořídil poslední vůli, ve které odkázal tvrz Drslavice spolu s domem v Českých Budějovicích své jedné dceři Maryně, která byla tehdy ještě nedospělá.

Maryna se stala sirotkem v mladém věku. Na ochranu jejích dědických práv se podíleli pokrevní přátelé – bratři Robmhápové a Petr Sudek. V roce 1549 však Zikmund Robmháp ze Suché prodal tvrz s veškerým příslušenstvím poručníkům mocného Viléma z Rožmberka za 1200 kop grošů českých. Později se tvrz dostala do vlastnictví Eggenbergů a Schwarzenbergů, významných šlechtických rodů jižních Čech.

Od renesance postupně tvrz ztrácela svou původní rezidenční funkci. Tu nahrazovala postupně funkce hospodářská. Zlomový moment přišel po roce 1619, kdy tvrz vyhořela. Hospodářský dvůr byl po požáru obnoven a sloužil dále, starou tvrz však již nikdo neobnovil. V roce 1778 byla ruina upravena na sýpku pro skladování zrna a tomuto účelu sloužila až do roku 1803, kdy byla po částech rozprodána místním poddaným. Tak tvrz pomalu chátrala a padala v zapomnění.

Změna přišla v roce 1931, když ji koupili manželé Švejdovi. Jejich potomek Zdeněk Švejda, bývalý stíhací pilot, se rozhodl tvrz rekonstruovat. Obnova stavby pokračuje dodnes a představuje snahu vrátit této významné památce alespoň částečně její původní podobu.