Zřícenina hradu Žumberk se nachází na ostrohu vysoko nad pravým břehem říčky Holetínky, na okraji městyse Žumberk v okrese Chrudim. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka se zcela volně přístupnými pozůstatky. Toto místo vypovídá o architektuře a politických dějinách českého pozdního středověku a raného novověku.

Nejstarší zmínka o Žumberku pochází z roku 1318, kdy se v právních zápisech objevuje přídomek Pilunka ze Žumberka v souvislosti se soudními spory o majetky. Tyto střety byly součástí širšího konfliktu o českou korunu mezi Janem Lucemburským a Fridrichem Habsburským. Přímá zmínka o samotném hradu se pak poprvé objevuje až v roce 1487, což naznačuje, že historie pevnosti trvala delší dobu, než co obsahují dochované záznamy.

Ve čtrnáctém a patnáctém století Žumberk postupně vlastnily různé šlechtické rody. Od roku 1380 jej drželi páni z Boskovic, zastoupeni Vaňkem ze Žumberka. Od roku 1401 převzali sídlo Kavalcové ze Žumberka. Kuník Kavalec tu usedl v roce 1401, ovšem v roce 1402 zemřel a hrad zdědil jeho bratr Jan. Jan Kavalec se zapsal do českých dějin v roce 1415, kdy se svými spolupatrioty podepsal stížný list proti upálení Jana Husa v Kostnici. Poslední zmínka o Janu Kavalcovi pochází z roku 1419. Po jeho smrti převzali Žumberk další dynastie. Od roku 1445 jej vlastnili Jetřichové z Řestok, kteří stáli na straně Jiřího z Poděbrad. Posléze hrad vlastnili Buchvice z Buchova, Holohlavy a Janovští ze Soutic. V roce 1509 jej vypálil Jiří Bachovský, kterého historie pamatuje jako zemského škůdce. Navzdory této destrukci hrad přežil. V šestnáctém a počátkem sedmnáctého století jej vlastnili Zárubové z Hustířan, kteří jej přestavěli v duchu renesančního slohu.

K Žumberskému panství náleželo městečko Žumberk a řada okolních vesnic, včetně Bošova, Švihova, Strkova, Vranova, Prostějova, Bratroňova a mnoha dalších. Od počátku osmnáctého století patřil Žumberk panství nasavrckému a postupně chátral. Přibližně sto let později byl v předhradí vystavěn velký zemědělský dvůr.

Architektonicky se hrad skládal z několika prvků. Jeho jádro mělo přibližně pětiboké rozměry a bylo vymezeno hradbou, kterou doplňoval vnější parkán. Na nejlépe chráněné jižní straně ostrožny se nacházel palác, který představoval hlavní obytnou i obrannou stavbu celé pevnosti. Dnes se zde dochovaly zbytky obou hradeb a zejména zřícenina paláce. Volný přístup k pozůstatkům umožňuje návštěvníkům prozkoumat tuto svědkyni bohaté středověké minulosti Chrudimska.