Na severozápadním okraji malé vesnice Zbenice v okrese Příbram stojí zámek, jehož kořeny sahají hluboko do středověku. Předpokládá se, že zdejší tvrz vznikla někdy ve čtrnáctém nebo patnáctém století, v době, kdy byla vesnice rozdělena mezi drobné vladycké statky. Ze zápisů jsou známa jména několika místních zemanů – například Předota ze Zbenic připomínaný v letech 1380 až 1414, Markvart ze Zbenic roku 1385 či Bernart Ujec ze Zbenic ve zmínkách z let 1359 až 1418.

Klíčovým mezníkem pro podobu sídla se stal rok 1618, kdy Zbenice koupil Vilém Šléglovský ze Šicendorfu. Ten starou tvrz přestavěl na renesanční zámek – a právě tato přestavba dala budově její základní charakter, zachovaný dodnes. Před tím prošel statek řadou rukou: v roce 1539 jej kupní smlouva – první písemná zmínka o tvrzi – převedla na Jindřicha Opršala z Jetřichovic, od roku 1547 náležel Bukovanským z Bukovan a roku 1609 jej získala Barbora Vlková z Mitrovic, jejíž syn Vilémovi Šléglovskému prodej zprostředkoval.

Po Vilémově smrti zdědila zámek vdova Alena ze Stříteže, provdaná za Jindřicha Byna z Bynu. Před svou smrtí roku 1663 statek odkázala manželovi a jeho stejnojmennému synovi. Majetkové poměry se dále komplikovaly: bratři Jindřich starší a Jindřich mladší Bynové si podíly rozdělili, přičemž po smrti Jindřicha staršího zastávala poručnictví Johanka Dorota Bynová, rozená Měsíčková z Výškova, která roku 1668 přikoupila i druhou polovinu. Statek pak přešel na jejího syna Rudolfa Byna z Bynu, za jehož správy přibyla ve vsi socha svatého Jana Nepomuckého a byly obnoveny gruntovní knihy.

Roku 1754 se majitelem stal Benediktin syn hrabě Jan Čejka z Olbramovic a o čtyři roky později zámek prodal klášteru ve Svatém Janu pod Skalou. Po zrušení kláštera v roce 1785 spravovali statek úředníci náboženského fondu; roku 1791 jej koupil Josef ze Selzbergu, poté svobodný pán František Schrenk a roku 1805 Karel Filip ze Schwarzenbergu, který Zbenice připojil k rozsáhlému orlickému panství. Schwarzenberkům zámek patřil až do roku 1948.

Ve druhé polovině dvacátého století areál využívalo Jednotné zemědělské družstvo Chraštice. Roku 1982 zámek vyhořel a budova byla po požáru jen provizorně zastřešena. Dlouhá léta bez řádného využití nakonec přerušil začátek jednadvacátého století, kdy v zámku vznikla restaurátorská dílna a příležitostně se zde konaly kulturní akce. Nový majitel Jiří Češka nechal mimo jiné vykopal a roku 2012 zrekonstruovat most přes zaniklý příkop.

Dnešní podoba zámku je výsledkem staletého vrstvení. Nejstarší stopy – pozůstatky gotické tvrze – se dochovaly ve sklepích jižního křídla. Samotná budova je čtyřkřídlá jednopatrová stavba, jejíž křídla uzavírají nádvoří, kolem něhož vedou pavlače. Přízemní interiéry jsou zaklenuty valenými klenbami. Jádro stavby je renesanční, avšak rozložení fasád nese pečeť vrcholně barokních úprav provedených v osmnáctém století; podle dobových zpráv měl tehdy zámek věž s hodinami a uvnitř dvanáct obytných pokojů s kaplí.

Pro zvídavého návštěvníka Zbenice nabízejí pohled na sídlo, které za staletí prošlo rukama desítek majitelů – od středověkých vladyků přes barokní šlechtu až po Schwarzenbergy – a nese na sobě stopy každé z těchto etap. Zámek je chráněn jako kulturní památka.