Zámek Šťáhlavy se nachází v okresu Plzeň-město, v severní části obce Šťáhlavy, zhruba dva kilometry jihovýchodně od Starého Plzence. Jedná se o pozdně renesanční budovu s barokními přístavbami, od roku 1963 chráněnou jako kulturní památka. Se zámkem je historicky spojen sousední barokní kostel svatého Vojtěcha.

Vesnice se poprvé zmiňuje v písemných pramenech v roce 1239. Ve druhé polovině patnáctého století patřila Doupovcům z Doupova, v následujícím století pak Kokořovcům z Kokořova, kteří zde na počátku sedmnáctého století nechali postavit renesanční zámek a přilehlou kapli svatého Vojtěcha. Zlomový okamžik nastal roku 1710, kdy panství koupili Černínové z Chudenic. Heřman Jakub Černín si ze šťáhlavského zámku učinil své hlavní sídlo a inicioval jeho další architektonický rozvoj.

Pod správou Černínů prošel zámek promyšlenými stavebními úpravami. V roce 1762 byla kaple rozšířena na chrám, o dvacet let později bylo přistavěno jižní křídlo v barokním slohu. Heřmanův syn Jan Vojtěch Černín (1745–1816) se zapsal do dějin jako stavebatel – mezi lety 1784 a 1789 postavil nedaleko Šťáhlav lovecký zámek Kozel a nechali opravit i zámek Nebílovy. Po vymření chudenické linie Černínů v roce 1816 přešel majetek na rod Valdštejnů, který jej již nevyužíval jako sídlo, nýbrž k ubytování úředníků a hospodářským účelům.

V roce 1945 byl zámek na základě Benešových dekretů zkonfiskován. Po roce 1989 přešel do soukromého vlastnictví, jež jej částečně zrekonstruovalo (vzniklo šest bytů) a plánovala hotel s restaurací, ale tento záměr se nepodařilo realizovat. Zámek postupně chátral. Obnova začala až roku 2016, kdy jej odkoupil Nadační fond přátel památek Plzeňského kraje a začal jej postupně obnovovat.

Areál se skládá z hlavní zámecké budovy s barokní přístavbou druhého traktu a budovy bývalého pivovaru a lihovaru. Hlavní budova v pozdně renesančním slohu má jižní průčelí s volutovým štítem zdobeným sgrafitem. Z východní strany přiléhají nižší přístavby se barokními štíty. Druhá zámecká budova je barokní a patrová, chráněna ohradní zdí s barokní branou se bosovaným portálem zdobeným erby Kokořovců. V areálu se zachoval barokní park oddělený od silnice architektonizovanou zdí. Kostel svatého Vojtěcha vznikl rozšířením původní šestiboka kaple z první poloviny sedmnáctého století. V druhé polovině osmnáctého století byla kaple rozšířena o presbytář, sakristii a oratoř a přeměněna na pozdně barokní chrám se třemi kopulemi. Ke kostelu přiléhá bývalý zahradní pavilon.

V katastru obce se dále nacházejí pravěké hradiště Sedlecká skála a zámek Kozel. Necelé čtyři kilometry odtud je zřícenina hradu Radyně.