Zámek Plaveč stojí v obci Plaveč na staré obchodní cestě spojující Znojmo a Jihlavu. Jeho nejstarší vrstvy sahají do 13. století, kdy zde byla vybudována románská rotunda zasvěcená Františku Xaverskému s válcovou lodí a lucernou. Vedle této sakrální stavby se nacházela i středověká tvrz zvaná Dolní Plaveč, kterou lze považovat za jádro dnešního areálu. Již v tomto raném období se tvrz postupně rozšiřovala a upevňovala, až dostala název hradu.

Jako hrad se zámek poprvé zmiňuje roku 1358, kdy jej vlastnil Aleš z Police. V 15. století měnila stavba majitele mezi českou šlechtou – v roce 1398 ji připadla Zikmundovi z Plenkovic, později ji drží Jiří Licek z Plavče. Zásadní změna nastala v roce 1557, kdy Václav Hodický z Hodic získal plavečskou tvrz spolu s okolním panstvím. Pod správou rodu Hodických, který zde vládl osm desítiletí, došlo ke klíčové přestavbě. Koncem 16. století přebudovali Hodičtí původní tvrz v čtyřkřídlý renesanční zámek s arkádami po jedné straně dvora, čímž se stavba přizpůsobila tehdejším architektonickým ideálům.

V roce 1639 přešel majetek do rukou Johanky Alhanové, rozené Vranovské z Blížkovic, a jejího manžela Tobiáše Alimana z Almštejna. Roku 1679 se zámek stal vlastnictvím Ludvíka Raduita de Souches, obránce Brna proti Švédům. Tento převod znamenal spojení tří velkostatků – plavečského, jevišovického a hostimského – v jeden celek. Poslední člen rodu de Souches, který na zámku vládl, dal v roce 1742 renesanční stavbu přebudovat do barokního slohu. V roce 1743 však baronský rod Widmannů plavečské panství koupil.

Po druhé světové válce byl majetek konfiskován a zámek připadl státu. V padesátých letech zde byla zřízena sociální péče – domov důchodců. Cenné zámecké sbírky byly převezeny na zámek v Náměšti nad Oslavou, kde se uchovávají dodnes. Zámek Plaveč tak zůstává svědkem kontinuity českého kulturního dědictví od středověku do současnosti.