Zámek Nejdek se rozprostírá v Karlovarské ulici nedaleko centra města. Jde o stavbu, která v sobě nese sedm staletí změn a osudy, kterými procházela česká společnost.

Počátky sídla sahají do počátku 17. století, kdy jej Šliky postavili jako renesanční zámek, který nahradil starší hrad. V roce 1623 se zámek stal majetkem Černínů z Chudenic. Zejména Heřman a Humprecht Černínové jej v letech 1650 až 1653 nechali upravit. Po nich zámek převzali Hartigové, jejichž vlády se budova dožila dalších desítek let.

Pod správou Hartigů pokračovaly stavební změny. V roce 1786 za Johanna Nepomuka Hartiga prošel zámek rozšířením, v roce 1841 následovaly další úpravy. Osudovým se stalo 26. červen 1857, kdy na zámku vypukl požár. Ohně se podařilo zastavit, avšak střecha shořela zcela, stropy místností vyhořely a zdi stavby hrozily zřícením – proto musely být částečně zbourány. Tehdejší majitel baron Jindřích Kleist se rozhodl budovu zachránit a přestavět. Nechal ji obnovit ve stylu novobaroka s prvky novorenesance a novogotiky. V roce 1889 za továrníka Mořice z Königswarteru získal zámek svou definitivní novorenesanční podobu.

Po Mořicově smrti v listopadu 1893 zdědil panství jeho syn baron Heřman z Königswarteru. V únoru 1908 jej však prodal Českému církevnímu fondu, který jej později převzala Československá republika. Od května 1909 se zámek stal majetkem Severoněmecké česárny vlny a přádelny cesané příze – významný zlom, jenž znamenal přechod od rodového sídla k průmyslové nemovitosti.

Budova následně sloužila dlouhá léta k obytným účelům, až do roku 1950. Poté se v ní zřídil domov výchovy mládeže – nejprve jako součást Výchovného ústavu v Kostomlatech, později jako samostatná instituce. V roce 1966 se ústav přestěhoval do Nové Role. Zámek pak převzala Nejdecká česárna vlny, kterou jej používala jako výpočetní středisko dlouhé desítky let, až do počátku devadesátých let 20. století. Následně se stal majetkem firmy ZPA a posléze společnosti Woodrol.