Vítejte na zámku v Litomyšli, jednom z nejcennějších renesančních zámků ve střední Evropě. Od roku 1999 je zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO, a jakmile projdete branou, pochopíte proč. Stavba vznikala v letech 1568 až 1582 z vůle nejvyššího kancléře Českého království Vratislava II. z Pernštejna. Návrhu se ujali italští architekti, bratři Giovanni Battista a Ulrico Aostalliové, kteří do české krajiny přenesli ducha italské renesance. Výsledkem je zámek, který spíše než pevnost připomíná honosnou italskou rezidenci obklopenou vzduchem, světlem a jemnou zdobností.

První, co upoutá váš pohled, je průčelí. Celé je pokryté sgrafitem, technikou, při níž se do vlhké omítky vyškrabávaly obrysy tak, aby se pod světlejší vrstvou objevila tmavší spodní barva. Na fasádách a arkádových nádvořích litomyšlského zámku najdete přes sedm set různých motivů, žádné psaníčko se přesně neopakuje. Je to nejbohatší soubor renesančního sgrafita v Čechách. Zastavte se a nechte oči putovat po zdech: uvidíte geometrické vzory, rostlinné úponky i drobné figurální výjevy. Byla to práce, která vyžadovala rychlost i preciznost, protože sgrafito se muselo dokončit dřív, než omítka zaschla.

Projděte nyní do arkádových nádvoří. Otevřené sloupové ochozy nad sebou tvoří patra lehkých oblouků a vytvářejí ten typický italský dojem, jako byste stáli na nádvoří paláce kdesi v Toskánsku. Z horního ochozu se otevírá nejkrásnější pohled na sgrafitovou výzdobu, protože odsud vidíte souhru světla a stínu na jednotlivých obloucích i celé plochy fasád najednou. Nádvoří kdysi sloužilo ke slavnostem, hudbě i divadlu a dodnes se zde v létě konají koncerty.

Z nádvoří vstoupíme do zámecké kaple. Je to tichý, soustředěný prostor, kam se panská rodina uchylovala k modlitbě. Po Pernštejnech se zde vystřídalo několik šlechtických rodů, jež zámek postupně vlastnily a upravovaly: Trauttmansdorfové, Valdštejnové a nakonec knížata Thurn-Taxisové. Každý z rodů zanechal ve výzdobě a zařízení svou stopu, a přesto renesanční jádro zůstalo nedotčené. Po roce 1945 přešel zámek do majetku státu a dnes o něj pečuje Národní památkový ústav.

Zvláštní klenot skrývá zámek uvnitř, a to zámecké divadlo. Toto malé barokní divadlo se dochovalo i s původními kulisami a divadelní technikou, což je vzácnost, jakou najdete jen na několika málo místech v Evropě. Představte si šlechtickou společnost, jak za svitu svící sleduje hru, zatímco za scénou ručně obsluhované mechanismy mění pozadí z lesa na palác. Právě takové okamžiky dělaly z litomyšlského zámku živé kulturní centrum své doby.

Naše cesta končí kousek níž, v zámeckém pivovaru. Dne 2. března 1824 se v bytě sládka narodil chlapec, z něhož vyrostl jeden z největších českých skladatelů, Bedřich Smetana. Právě jemu je zasvěcen každoroční festival Smetanova Litomyšl, jeden z nejstarších a nejprestižnějších hudebních festivalů u nás. V červnu a červenci se zámecké nádvoří promění v koncertní sál pod širým nebem a renesanční sgrafitové stěny se stávají kulisou pro operu i symfonickou hudbu. Když stojíte na nádvoří a posloucháte tóny nesoucí se mezi arkádami, spojí se před vámi tři staletí české kultury do jediného okamžiku. Nakonec projděte přilehlým anglickým parkem, kde si můžete v klidu srovnat všechny dojmy z návštěvy.