Konopiště leží v okrese Benešov, čtyřicet kilometrů jihovýchodně od Prahy, dvě kilometry západně od benešovského centra. Stojí na ostrohu nad Zámeckým rybníkem. Vědomí jeho historického významu začíná vědomím, že právě zde žil muž, jehož smrt v Sarajevu změnila dějiny Evropy.

Zámek má kořeny v pozdním středověku. Předpokládá se, že původní gotický hrad byl založen koncem třináctého století, nejpravděpodobněji kolem roku 1294. Za jeho zakladatele bývá často považován pražský biskup Tobiáš z Benešova, vlivný rádce krále Václava II. a příslušník rodu erbu zavinuté střely. Jiní autoři však uvádějí královskou fundaci. Historici se pohybují v rovině hypotéz – jednoznačná odpověď dosud neexistuje.

První doloženou zmínkou je rok 1318, kdy Konopiště vlastnili bratři Beneš a Dobeš z rodu Benešoviců. Tento rod zde panoval jen do roku 1327, kdy ho vystřídali páni ze Šternberka. Právě Šternberkové se stali dlouhodobými pány zámku na více než dvě a půl století.

Ve šternberské éře se Konopiště stalo sídlem vlivného katolického rodu. Petr ze Šternberka vládl zde až do své smrti roku 1420, kdy padl v bitvě u Vyšehradu v bojích s husity. Nejvýznamnější postavou byl Zdeněk Konopišťský ze Šternberka od roku 1440, který se angažoval v Jednotě zelenohorské proti králi Jiřímu z Poděbrad. Když Jiří v dubnu 1467 zahájil drtivou ofenzivu proti stoupencům Matyáše Korvína, Konopiště se stalo jedním z cílů. Osmnáctiměsíční obležení (1467–1468), vedené Zdeňkem Kostkou z Postupic, patří k raritmám českého středověkého válčení. Vojenský útok se nezdařil, posádka se nakonec v prosinci 1468 vzdala jen pro nedostatek potravin. Potomci Zdeňka ze Šternberka Konopiště získali zpět roku 1479 a bez přerušení je drželi až do roku 1590.

Po roce 1590 zámek prodělal několik změn majitelů. Roku 1603 ho koupila Dorota Hodějovská z Harasova. Během třicetileté války a pobělohorského období jej vlastnili různí šlechtici, včetně Albrechta z Valdštejna a Pavla Michny z Vacínova. Později jej déle vlastnili Vrtbové a Lobkovicové.

V roce 1887 koupil zámek František Ferdinand d'Este. Od roku 1896, kdy se stal následníkem австро-uherského trůnu, byl Konopiště jeho hlavním sídlem. Zde pobýval se svou manželkou Žofií Chotkovou. František Ferdinand nechal zámek modernizovat – přivádí se vodovod, elektřina a instaluje hydraulický výtah. Židostí jeho zavraždění v Sarajevu v roce 1914 se stala záminkou k vypuknutí první světové války.

Po válce byl majetek Habsburků zkonfiskován na základě zákona z roku 1921 a zámek s parkem připadl československému státu. Dnes je národní kulturní památkou ve vlastnictví státu, jejíž správu zajišťuje Národní památkový ústav. Zámek je přístupný veřejnosti a slouží jako živé svědectví o více než sedmi stoletích české a evropské historie.