Zámek Březina v obci Březině na Rokycansku v Plzeňském kraji je empírová stavba vyrůstající z přelomu sedmnáctého a osmnáctého století. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka. Jeho příběh však sahá hlouběji do minulosti – původně zde stál místní hrad založený už ve čtrnáctém století na skalnatém ostrohu. Tento středověký hrad se postupně připravoval o svůj vliv; v sedmnáctém století přestával sloužit svému účelu a v roce 1661 je již v písemných záznamech zmiňován jako pustý. Z tamtějších ruin zůstala zachována pouze věž, kterou později v duchu romantismu upravili.

Na počátku osmdesátých let osmnáctého století vznikl plán na nové panské sídlo. Jáchym ze Šternberka zde v letech 1790 až 1808 vystavěl rozsáhlý zámek. Stavba vyrůstala postupně – původně se skládala ze dvou menších budov, které byly později spojeny středním článkem v jednotný empírový celek. Vznikla tak patrová obdélná stavba s mohutným středním rizalitem, která byla obklopena anglickým parkem plynule přecházejícím v oboru.

Po Jáchymově smrti se rozhodnutí o osudu zámku dostalo do rukou jeho bratra, hraběte Kašpara Marii Šternberka. Ten byl vědcem světového rozhledu – přírodopiscem, který se podílel na založení Muzea Království českého, předchůdce dnešního Národního muzea. Své bohaté knihovní a vědecké sbírky – mezi nimiž byly cenné botanické a paleontologické předměty – věnoval březinským sbírkám. Právě na březinském zámku je umístil a zde také založil botanickou zahradu se vzácnými cizokrajnými rostlinami. Zbytky této zahrady lze spatřit dodnes.

Rod Šternberků zůstal majitelem panství až do roku 1949. V osmdesátých letech dvacátého století bylo již v zámku umístěno lesnické učiliště. Po roce 1990 prošel zámek restitucí a byl vrácen Šternberkům – konkrétně Zdeňku Sternbergovi. Po jeho smrti v lednu roku 2021 jej zdědil jeho syn Filip Sternberg.

Historie zámku má také své zajímavé personální momenty. Ve třicátých letech dvacátého století sem na prázdniny docházel známý český komik Vlasta Burian. Dnes zámek Březina představuje svědectví o dlouhém kontinuitě šlechtického života v českých zemích, od středověkého hradu přes empírové sídlo až do moderní doby, a svou botanickou zahradu připomíná dobu osvícenství a vědeckého zájmu české šlechty o přírodní vědy.