Zámecký park se nachází v centru městyse Vrchotovy Janovice v okrese Benešov ve Středočeském kraji. Spolu s vodním příkopem, mosty, domkem zahradníka a hospodářským zázemím je součástí chráněného areálu místního zámku, který se od druhé poloviny padesátých let dvacátého století nachází v majetku Národního muzea v Praze a je zapsán na ústředním seznamu kulturních památek.

Počátky parku sahají předpokládaně do druhé poloviny šestnáctého století, kdy při první renesanční přestavbě původní gotické tvrze pánů z Janovic došlo ke změně okolního terénu v zámeckou zahradu. Z přelomu sedmnáctého a osmnáctého století pochází dochované portály ve východním průčelí zámku v místě zvaném Amáliino zákoutí, které naznačují vstup do zahrady s barokní či klasicistní úpravou. Následující vývoj urychlil v roce 1750 hrabě Arnošt František ml. z Vrtby, který převzal panství a pokračoval v úpravách zahájeních již svým otcem. Nejstarší stromy v parku pocházejí právě z této doby, stejně jako obora v jeho jihovýchodní části a rokokový kamenný stolek se sedátky, kterému se později přezdívalo Janovo odpočívadlo.

Zásadní proměnu park prožil v polovině devatenáctého století. V letech 1845–1846 podle vlastního návrhu provedl hrabě Josef Vratislav z Mitrovic spolu se správcem Františkem Schmiedlem rozsáhlé terénní úpravy. Pod dozorem stovek poddaných bylo vyčištěno zasypaného část příkopu okolo zámku, přivedena sem voda pro projížďky na lodičkách, přeneseny tuny kamenů a balvanů k vytvoření umělých teras, navezeny stovky vozů zeminy a drnů a vysázeny tisíce nových stromů a keřů. Parkové cesty byly vysypány štěrkem a pískem, čímž vznikla základní podoba přírodně krajinářského parku, která přetrvala až do jednadvacátého století.

V roce 1879 zakoupila panství rodina Nádherných z Borutína. Rytíř Karel Nádherný st. se rozhodl pro poslední velkou přeměnu parku. Autorem návrhu byl zahradní architekt Eduard Fiala, který působil jako ředitel Společenské zahrady v Praze Na Slupi a spolupracoval s Muzeem Království českého. Z osmdesátých let devatenáctého století pochází koncepce Centrální louky, doplněné solitérními dřevinami. Realizací se zabýval zámecký zahradník Josef Sekal.

Posledními majiteli, kteří ovlivnili vzhled parku, byli sourozenci Sidonie a Karel Nádherní z Borutína, narození v roce 1885. Jejich úpravy konzultovali se známým dendrologem a parkovým architektem Camillem Schneiderem, který v letech 1922–1932 pravidelně Vrchotovy Janovice navštěvoval. Počátkem dvacátého století se zámek a zejména jeho park stal střediskem setkání významných osobností českého společenského, politického a kulturního života. Dnes park zůstává svědectvím přeměn postupného vývoje zahradního umění v českých zemích, kdy na jednom místě lze vyčíst vrstvy renesančních, barokních a zejména romantických a krajinářských principů.