Vltava v okolí Prahy vytváří rozmanitou krajinu – na severu i jihu teče v hluboce zaříznutém kaňonu, ale v samotné pražské kotlině meandruje v širokém údolí. Právě toto středové úsek umožňoval přechod přes řeku i bez mostu, a proto se zde v raném středověku soustředilo osídlení. Město Praha bylo samo založeno u těchto významných brodů, které tvořily páteř obchodních a cestovních tras. Jejich pozice, chod vody a dostupnost spojovaly jednotlivé břehy a regiony.

Od severu postupují brody jižním směrem. Roztocký brod byl již v raném středověku natolik důležitý, že jej chránily tvrze Levý Hradec a Pravý Hradec, vybudované na obou březích již v devátém století. Vedl na cestu do Drahaňské rokle a dále do Bochnic. Holešovický brod se nacházel v dnešní Troji a vedl přes Císařský ostrov. Okolí bylo osídleno dlouhodobě – doklady o pobytu lidí zde pocházejí již z mladší doby kamenné. Od tohoto brodu vycházela stará cesta Dlážděnka (dnes ulice Na Dlážděnce), která vedla do Kobylis, na Mělnicko a dále do Polabí, přes Jiren a Vyšehořovice až na Moravu. Ve středověku se holešovický brod užíval přednostně před bubenským, který se nachází níž po proudu.

Bubenský brod měl své pevné obranné zázemí – dvorec Hradištko u románské baziliky sv. Petra Na Poříčí. Vedl v místech dnešního Hlávkova mostu přes ostrov Štvanice. Pokračujeme-li dále na jih, brod u Kaprovy ulice se rozprostíral v ose dnešního Mánesova mostu a spojoval ulici U Železné lávky s Kaprovou ulicí na druhém břehu. Ještě dále se nachází brod u Platnéřské ulice – nejznámnější přechod přímo pod Pražským hradem. Měl by se podle různých indicií nacházet necelých sto metrů severně od současného Karlova mostu. Jeho trasa odpovídá linii, kterou vytváří ulice Celetná a Platnéřská mířící přesně na západ od Prašné brány, a směřuje přímo mezi malostranské mostecké věže. Právě zde se předpokládá původní cestu přes řeku.

Poslední v seznamu je brod u Nebovidu, osady ležící pod Petřínem. Nacházel se sto metrů severně od mostu Legií, začínal na Malostranském nábřeží u jižního okraje Sovových mlýnů a vedl přes severní špičku Střeleckého ostrova směrem na Smetanovo nábřeží do osy ulice Krocínovy.

Tyto brody již nikdy nebudou sloužit k přebrodávání – místo nich vznikly mosty z kamenné a ocelové konstrukce. Jejich stopy jsou však živou součástí urbánního plánu Prahy. Ulice jako Dlážděnka nebo Kaprova, mosty z různých dob i poloha starých věží připomínají, kde kdysi procházely stezky, jichž používali první osadníci a středověcí kupci. Znalost těchto brodů otevírá pohled na příběh města, který není psán pouze v archivech, ale také v geometrii ulic a poloze vodních toků.