Vlašský dvůr někdy nazývaný Kutnohorská mincovna vznikl před rokem 1300 na základě rozhodnutí krále Václava II. Jeho jádro tvořil královský palác s integrovanou mincovnou, která se stala důležitým místem razby stříbrných mincí. Provoz mincovny běžel bez přerušení od roku 1300 až do roku 1727, kdy byla kvůli usílení těžby na jiných místech ukončena. Kolem roku 1400 nechal králem Václav IV. dvůr dostavět a přizpůsobit svým potřebám. Další zásadní úpravy provedl na sklonku 15. století Vladislav II. Jagellonský – tehdy byl z jižní strany přistavěn dům mincmistra. Po zániku mincovny dvůr postupně chátral, až jej koncem 19. století podrobil radikální obnově architekt Ludvík Lábler. Mezi lety 1893 až 1899 jej vedením puristické novogotické estetiky vrátil k předpokládané podobě. Na obnově spolupracoval sochař a řezbář Jan Kastner, jehož stylově dokonalé vybavení – nábytek, oltáře a architektura – si historici umění dlouho pletli se středověkými originály.

Stavba se skládá ze čtyř křídel uspořádaných kolem uzavřeného nádvoří na nepravidelném půdorysu. Z vnitřního prostoru vedou původní portály, dnes zazděné, které umožňovaly vstup do osmi dílen zvaných šmitny, kde se razily mince. Každá šmitna nosila tesaný znak příslušného královského horního města – ze šesti zachovaných fragmentů poznáváme znaky Litoměřic, Kladska, Jihlavy, Opavy, Mostu a Písku. Srdcem objektu je honosná domácí kaple sv. Václava a sv. Ladislava v prvním patře – dílo parléřovské huti s karakteristickou gotickou klenbou sklenutou na středním pilíři a pětibokou chórem vybíhajícím do nádvoří. Kaple byla vysvěcena v roce 1389 a pod ní v přízemí se nachází soukromá kaple krále Václava IV. V prostorách kléchy leží pokladnice s okovanými dveřmi a latinským nápisem do kamene tesaným: „Nedotýkej se mne!"

Kaple obsahuje cenná pozdně gotická vybavení. Mezi nejcennější patří votivní obraz zobrazující bolestného Krista v hrobě mezi svatými Václavem a Ladislavem – nechal jej zhotovit Jan Horstoffar, nejvyšší mincmistr Českého království, který se sám nechal znázornit jako klečící prosebník vedle krále Vladislava Jagellonského. Původní deska se nyní nachází v muzeu, v kapli je její kopie. Vybavení zahrnuje i tři oltáře, z nichž jeden je malovaná oltářní archa s reliéfem Smrti Panny Marie, která byla objednána v Norimberku.

V přízemí sousedí kaple se zasedací síní, kterou upravili v 90. letech 15. století. Její současnou podobu získala při renováci koncem 19. století – má novogotický trámový strop a nástěnné malby znázorňující Dekret Kutnohorský a Volbu Vladislava Jagellonského. Tyto obrazy vznikly v letech 1899–1900 na kistě malířů Karla Klusáčka a bratří Jaroslava a Špillarových.

Dnes je Vlašský dvůr chráněn jako národní kulturní památka České republiky od roku 1962 a je celoročně přístupný veřejnosti. Ročně jej navštíví 25 až 47 tisíc turistů, kterých se stává jedním z nejnavštěvovanějších objektů Kutné Hory. Na místě tak mohou pozorovat autentickou stopu těch, kdo v průběhu čtyř set let tvořili ekonomický základ středověkého českého státu.