Třebechovický betlém, známý také pod názvem Proboštův betlém, je celodřevěný mechanický betlém, jenž připomíná umělecké nadšení malého československého městečka. Betlém je tvorem tří klíčových osob: Josefa Probošta jako hlavního iniciátora, řezbáře Josefa Kapuciána, který tvořil figurky, a Josefa Frimla, sekerníka, který jej uvedl do pohybu. V roce 1999 byl betlém prohlášen za národní kulturní památku České republiky.

Vznik betlému sahá do roku 1882, kdy Josef Probošt se pomocí přátel pustil do vyřezávání malých jesliček jako dárek pro svou manželku. Tvůrčí činnost se vyvíjela postupně – jesličky vytvořené do roku 1885 pak Probošt rozhodl rozšířit na celek betlém ambiciózních rozměrů. Svým podporovatelům údajně vysvětloval, že chce vytvořit betlém tak nádherný, že se na něj přijdou dívat až z Vídně. První odborné rady hledal u místního řezbáře Jana Krištofa. Postupně oslovil starého řezbáře Josefa Kapuciána, kterého přivábil nabídkou stravy a ubytování. Kapucián, zestárlý a téměř hluchý návratník z cest po světě, jej přijal a začal vyřezávat figurky. Sám Probošt se pak soustředil především na scénografii, krajinu, architekturu, řešení konstrukčních problémů a koordinaci práce.

Tvorbě betlému se postupem času věnoval čím dál širší okruh místních lidí. Když se pracovna přesunula do Proboštovy světnice, scházeli se tam tzv. „betlémáci" – různí řemeslníci a dělníci z Třebechovic, od písmáka Jana Kupky přes švce Odónka Černého až po železničáře Jana Sedláka. Tito tvůrci si vytvořili neformální tradici: zájemce o vstup do skupiny musel přinést čerstvý chleb, pletenec buřtů a lahve kořalky. Všichni přispívali nápady na nové postavy a hledali předlohy v knihách a pohlednicích, zvláště v ilustrované české bibli od Karla Bellmanna. Vysoké ambice vyvolávaly v městě jak posměch, tak podporu.

Po Proboštově smrti v roce 1926 zapadl betlém v zapomnění. Jeho rodina jej umístila do staré kůlny. Na počátku 30. let se Proboštova dcera Anna s manželem rozhodli betlém prodat. Zajímali se oň loutkoherci, pražští obchodníci a také Tomáš Baťa. Prodej se však dlouho neuskutečnil. Situaci řešit pomohl mladý učitel češtiny František Skřivan, který se o betlému dozvěděl od žáků. Spolu s přáteli jej zachránili – dne 13. července 1934 jej pro Československou církev husitskou zakoupil továrník Jaroslav Burdych za 15 225 korun.

Dnes betlém vlastní město Třebechovice pod Orebem. Od roku 2013 je umístěn v nově vybudované budově v Třebechovickém muzeu betlémů, kde je veřejnosti stále přístupný jako svědectví o bohaté místní tvůrčí tradici.