Strádov představuje zříceninu hradu vytesaného do krajiny na skalnatém ostrohu vysokém sedmdesát metrů, který se zvedá nad pravým břehem řeky Chrudimky a údolím Libáňského potoka v katastrálním území Ochoz u Nasavrk nedaleko Práčova. Hrad se vyděluje svou polohou – podobně jako blízký Rabštejn se rozlišuje od tvrze výhradně strategickou pozicí na přírodním vyvýšení, nikoliv stavební formou. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.

Historie Strádova sahá do pozdního čtrnáctého století. První zmínka pochází z roku 1374, kdy se Jaroš Lacembok ze Strádova ukazuje jako patron kostela a kláštera v blízkém Práčově. Hrad postupně měnil majitele – v roce 1382 jej vlastnil Jarošův syn Jindřich Lacembok, v roce 1409 se o něm zmiňuje Bleh z Lipky. Rok 1421 přinesl zásadní zlom – husitská vojska dobyla blízký klášter v Práčově a předpokládá se, že ovládla i Strádov. Následujících třicet let patřil hrad různým vlastníkům: v roce 1438 Jan ze Strádova jej vydal do zástavy spolu s městečkem Nasavrky a devíti vesnicemi, v roce 1444 zde panoval Jan Slon ze Seslavce. V tuto dobu začal hrad pustnout. Kolem poloviny patnáctého století byl již opuštěn – v roce 1457 se poprvé výslovně připomíná jako součást odúmrti (majetku zanechané zůstavitelem) po Janovi z Lipky, která připadla královské komoře.

Architektura Strádova vypovídá o jeho strategickém záměru. Hrad nebyl postaven přímo na vrcholu ostrohu, nýbrž mírně vyosunut na jihozápad tak, aby jej chránila téměř svislá skalní stěna na severu, svah na západě a údolí s řekou na dalších stranách. Opevnění se dělilo na dvě obrany: předhradí zaujímající okraj plošiny a vlastní hradní jádro na skalnatém výběžku, oddělené hlubokým příkopem. Předhradí bylo chráněno dvojitým příkopem a dvojitým valem či zdí s branou, k níž vedla původní středověká cesta z Nasavrk do Svídnice. Samotné jádro mělo nepravidelný kruhový plán, přesně kopírující terén skalného výběžku. U brány stála přibližně čtvercová věž obranného a obytného charakteru, která byla stavebně mladší než plášťová hradba a patrně nahradila původní okrouhlý bergfrit. Ze severu se dnes dochovala hradební zdi ve výšce jedenácti metrů, založená přímo na skále. Na západní straně, nad skalní stěnou, mohl existovat menší obytný palác.

Dnes Strádov představuje součást krajiny bohaté na stopy středověkého osídlení a vojenství. Zbytky hradby vysoko nad údolím vydávají představu o historické důležitosti místa a strategické čtennosti terénu, která jej kdysi činila těžko dostupnou, a přitom z něj poskytovala rozhled na hodnoty českého středověku.