Radnice v Poličce představuje mimořádně cenný příklad městské samosprávy, stojící jako samostatná stavba uprostřed Palackého náměstí. Tato honosná barokní budova získala roku 2008 statut národní kulturní památky, čímž byla oficiálně uznána její mimořádná hodnota. Od roku 1994 zde funguje Městské muzeum a galerie, které návštěvníkům odkrývá nejen dějiny samotné budovy, ale celé městské komunity.

Počátky radnice sahají do středověku. Polička jako jedno z královských věnných měst měla dlouhou tradici městské samosprávy. V roce 1360 potvrdil privilegium Karel IV., kterým uznával práva měšťanů. Z této doby pochází i první radnice, jejíž gotická věž se zachovala až do dnešních dní. V 18. století, kdy Polička zažívala ekonomický rozvoj jako centrum prosperujícího panství, vznikl ambiciózní projekt nové radnice. Povolení ke stavbě vydal v roce 1731 podkomoří králové Leopold z Rottalu. Stavba probíhala v letech 1739–1744 a předpokládá se, že autorem projektu byl František Maxmilián Kaňka. Nová budova obestavěla starší gotickou věž, kterou uchránila.

Architektonicky jde o dvoupatrovou barokní budovu palácového typu. Dominující je východní průčelí s hlavním vstupem opatřeným balkonem. Fasády bohaté na barokní výzdobě nese 61 bust a masek, jež zdobí prostor nad okny prvního patra. Busta nad hlavním vstupem zřejmě představuje stylizovaný portrét císařovny Alžběty Kristýny, uživatelky výnosu poličského panství. Čtyři strany budovy završují trojúhelníkové štíty, v nichž se dodnes zachoval městský znak. Věž byla v průběhu času doplněna cibulovitou bání a na jejím vrcholu se v 19. století objevil rakouský lev, kterého po roce 1936 nahradil pozlacený český lev z měděného plechu – návrh pražského hradního architekta Karla Fialy. V severozápadní části radnice se nachází významná městská kaple sv. Františka Xaverskému, která prostupuje dvě patra. Kaple má bohatou výzdobu z roku 1743 a byla vysvěcena roku 1751. Jejím hlavním prvkem je oltářní obraz Sv. František Xaverský křtí pohany od místního malíře Ondřeje Andršta a dřevořezba Kalvárie od sochaře Jiřího Františka Pacáka.

Budova zažila dramatické chvíle v roce 1845, kdy ji těžce poškodil požár, který zasáhl celé město. Provizorní zastřešení trvalo až do 20. století, cibulovitá báň věže byla obnovena až v roce 1916 a originální mansardová střecha budovy v roce 1942. Poslední významná rekonstrukce proběhla v roce 1993. Od roku 1994 zde funguje Městské muzeum a galerie, kde se nachází i pobočka Komerční banky.