Prelatura v Ostrovačicích se nachází v severní části obce, v bezprostřední blízkosti kostela sv. Jana Křtitele a sv. Václava v okrese Brno-venkov. Jednopatrová budova s připojenou kaplí je chráněna jako kulturní památka České republiky a tvoří spolu s přilehlou farou harmonický architektonický celek.

Ostrovačice byly od středověku v majetku benediktinů. První písemný doklad o jejich spojení s místní farností pochází z roku 1255, kdy zde byl jako patron kostela doložen břevnovský opat Martin I. Přestože bylo ostrovačické zboží v polovině 15. století i počátkem 17. století zastaveno, vždy se vrátilo do rukou řádu. Od druhé čtvrtiny 17. století pak farnost spravovali benediktini z nedalekého kláštera v Rajhradě jako její administrátoři.

Přelomovým momentem byla potřeba bezpečí. Během osmanských válek a maďarských povstání se mniši opakovaně uchylovali do Ostrovačic. Poprvé roku 1683, když měli strach z polských vojsk táhnoucích na pomoc obležené Vídni, posléze v letech 1703 až 1704 při útěku před kurucy a zřejmě také roku 1707. Právě tyto zkušenosti vedly k rozhodnutí vybudovat si zde vlastní sídlo. V letech 1723 a 1724 tak vznikla jednopatrová rezidence s kaplí, která byla přistavěna k zadní části fary, čímž se areál rozrostl do půdorysu písmene L. Stavbu realizoval František Benedikt Klíčník. Původní plány objednal rajhradský probošt Anton Pirmus roku 1718; jejich autorem byl předpokládá se podle staršího výkladu Jan Blažej Santini-Aichel, podle novější analýzy spíše Christian Alexander Oedtl – originály se nezachovaly.

Rezidence sloužila nejen jako útočiště, ale také jako bydliště administrátora či hospodářského inspektora ostrovačického statku. V 18. století se Ostrovačice staly poutním místem, které papa Klement IX. nadal odpustky. Pečovalo zde o něj také laické bratrstvo. Roku 1765 byla budova rozšířena a interiéry renováty; práce vedl zednický mistr Matyáš Jedneška z Moravského Krumlova, jehož podpis nese dochované plány. Další údržba proběhla roku 1849.

Architektonický majetek se dochovává v překvapivě kvalitě. Ve společenských místnostech jsou viditelné barokní nástěnné malby znázorňující alegorie Stvoření světa a Boží moudrosti. Kaple si uchovala svoje dekorativní nástěnné malby, výklenek s kamennou oltářní menzou a zbytky zrušeného oltáře. Dlouhá zanedbánost vyvrcholila roku 2007 havarijním stavem, avšak v roce 2016 církev zahájila postupnou rekonstrukci interiérů, která trvá do současnosti.

Navštívit Ostrovačice znamená nejenom spatřit skromnou, ale kultivovanou stavbu, nýbrž proniknout hluboko do dějin místní zbožnosti, víry v osobitou roli mnichů a jejich vlivu na krajinu, kterou obývali.