Perštejn, dříve zvaný Borschenstein, leží tři kilometry západně od Klášterce nad Ohří v Chomutově. Střeží se zde pozice na příkrém skálním ostrohu, který nejednou v minulosti rozhodl o jeho osudu – snadno obranný, nesnadno dobytný, ale také těžko obývatelný.

Hrad byl založen ve druhé polovině 13. století. Historik Tomáš Durdík považoval za pravděpodobné zakladatele pány ze Šumburka, ačkoliv se udává také jejich příbuzný Boreš z Rýzmburka, zmiňovaný v letech 1248 až 1276, jehož jméno připomíná starší jméno hradu. První písemná zmínka pochází z roku 1344, kdy se na Perštejně připomíná Bedřich ze Šumburka. V roce 1352 přijali Šumburkové toto panství včetně Perštejnu jako léno od krále Karla IV. Během husitských válek se mezi bratranci Alešem a Vilémem ze Šumburka rozpoutaly spory, které skončily rozdělením panství v roce 1431. Aleš si ponechal Perštejn.

V roce 1446 uzavřel Aleš z finančních důvodů lenní svazek se saským markrabětem. Německá posádka hradu pak pustošila okolní statky. Po Alešově smrti v roce 1451 vedl jeho poručník Bedřich vojenské spory, které skončily dobytím hradu během vojenského tažení Jakoubka z Vřesovic. Zvítězilci se s Bedřichem dohodli – hrad měl být srovnán se zemí a navěky opuštěn, Bedřích si však mohl odvézt své věci. Není ale jisté, zda k poboření skutečně došlo, protože roku 1508 hrad ještě stál a město Louny jej znovu obléhalo.

V 16. století změnil hrad několik majitelů. Roku 1508 jej bratři Jan, Albrecht, Heřman a Karel ze Šumburka prodali Albrechtovi z Kolovrat, který jej záhy postoupil Oplovi z Fictumu. V roce 1530 patřil Jiřímu, Oplovu bratru, leč byl mu konfiskován kvůli penězokazectví. Ferdinand I. Habsburský pak hrad zastavoval různým členkům královské rady. Pod jejich správou nezadržitelně pustl a již v roce 1537 se o něm mluví jako o zřícenině. V roce 1539 získal panství třetí Oplův bratr Hanuš, který jej připojil k Šumburku a centrum své moci přenesl do zámku v Klášterci nad Ohří.

Ze stavební podobe se dochoval přístup od severa přes zdvojený příkop do prvního nádvoří v dolní části hradu. Dominantní je vysoká hradba na západní straně, kterou prolamuje malá branka vedoucí do úzkého parkánu – takzvané dodatečného opevnění – posíleného čtverhrannou baštou. Zbytky zdí zůstávají rozsáhlé a poskytují představu o rozloze a obraně středověkého sídla.

Dnes je Perštejn chráněn jako kulturní památka od roku 1963. Návštěvník zde narazí především na vyprávění kamene – na pozůstatky hradby a základů, které mnohokrát změnily majitele a odolaly druhému zkáznému tažení. Hrad se stal svědkem hustěji zapsaného středověku, jak se na těchto místech psala česká historie.