Park Kampa rozprostírá se v jižní části ostrova Kampa na Malé Straně v Praze 1, mezi hlavním tokem Vltavy a jejím uměle vytvořeným ramenem – Čertovkou. Jeho příběh sahá hluboko do středověku. Nejstarší zmínka o Kampě pochází z roku 1169 z zakládací listiny kostela Maltézského řádu, kterou vydal král Vladislav II. Ostrov postupně vzrůstal přirozenými náplavami a navážkami, zejména po velkém požáru Malé Strany a Hradčan v roce 1541. Pevný tvar břehů se ustálil až po roce 1600.

Od konce 13. století se na ostrově rozvíjela hospodářská činnost. Vznikaly zde mlýny – Huťský mlýn je doložen již před rokem 1293, Velkopřevorský mlýn před rokem 1400. Postupně se zřizovaly zahrady, nejprve provázané s mlýny, později i reprezentační zahrady šlechtických rodů. Mezi nejznámější patřila barokní Michnovská zahrada, kterou doplňovaly Odkolkovská zahrada u Sovova mlýna a Kaiserštejnská zahrada na ni navazující.

V první polovině 20. století došlo k podstatné přeměně. Historické zahrady se spojily do jednoho celku – byly odstraněny rozdělující zdi a ploty, terén se srovnal a vysadily se nové stromy. V letech 1947 až 1948 pak vznikla dnešní podoba parku, která nese znaky volného anglického krajinářského stylu.

Park zaujímá plochu 2,65 hektaru a rozprostírá se od Werichovy vily a Lichtenštejnského paláce směrem na jih až k Jechentalovým domům. Na západě jej ohraničuje Čertovka, na východě řeka Vltava. Dvě hlavní cesty – vedoucí podél Čertovky a tvořená ulicí U Sovových mlýnů – jsou vysázeny vzrostlými jírovci a javory. Dominantou parku je památný strom platan javorolistý.

V parku se nachází cenné kulturně-historické objekty. Budova bývalých Sovových mlýnů v jeho středu hostí od roku 2002 Museum Kampa. Jižně od ní stojí Michnovský letohrádek, který má status kulturní památky, stejně jako bývalý zahradní domek nad Čertovkou na západní straně. Park zdobí dětské hřiště a řada sochařských děl – busta Josefa Dobrovského od Tomáše Seidana, socha Réva (Dívka s hrozny) od Karly Vobišové, figura Jarmila od Jana Hány, plastika Babies od Davida Černého nebo plastika Hranol – kamenný kvádr na skleněné krychli v kovovém rámu od Mariana Karla.

Přestože se v letech 1997 až 1998 uvažovalo o oplocení parku v souvislosti se záměrem jeho celkové rekonstrukce, při úpravách v roce 2005 k tomuto kroku nedošlo. Park zůstává veřejně přístupný. Příležitostně se zde konají kulturní a společenské akce, které jej potvrzují jako živý prostor setkávání uprostřed historické Prahy.