Na nárožní parcele ulic Rektorská a Na Universitním statku stojí Milíčova kaple, která nese jméno českého kazatele ze 14. století. Je to stavba mladá v kontextu historických Praha – vznikla v mimořádně plodné době poválečné obnovy. Projektantem budovy byl architektu Bohumil Bareš, který se svým moderním stylem zvnějšku podobá i svému evangelickému kostelu v Rožnově pod Radhoštěm. Stavba trvala dva roky, od 1950 do 1952. Slavnostní otevření se konalo 18. května 1952 za účasti synodního seniora Viktora Hájka.

Prvních téměř tří desetiletí byly modlitebna místem běžné farní činnosti, leč začátkem osmdesátých let dvacátého století se její osudy změnily. Budova postupně přestávala sloužit – ubylo věřících, navíc se projevuje fyzický úbytek, a v okolí bylo evangelických sborů dostatek. Modlitebna tak byla uzavřena a její budoucnost se stala nejistou.

Až do roku 2005 zůstávala v majetku Farního sboru České bratrské církve evangelické v Praze 3–Jarově. Pak ji za 2,7 milionu korun odkoupila centrála Českobratrské církve evangelické. Následovala léta nejistoty. Diskutovalo se o několika možnostech: jednou z nich byla demolice a uvolnění místa pro nový bytový dům nebo vysokoškolské koleje. Jiná varianta byla „investiční využití" – přesněji řečeno prodej pozemku. Místní občanské sdružení Kaple Rektorská se proti demolici vyslovilo a v lednu 2013 tu pořádalo pochod za záchranu budovy. Rozhodování se protahovalo i kvůli složitým jednáním o vyrovnání státu s církvemi.

Výrazný obrat přišel v listopadu 2014. Budovu si tehdy koupil pražský sbor Ochranovského seniorátu Českobratrské církve evangelické (původně Jednota bratrská), který od roku 2000 postrádal vlastní prostory pro shromažďování. Následovala rekonstrukce. První nedele adventní roku 2017 – počínaje listopadu – zde zahájily svou činnost pravidelné nedělní bohoslužby, vždy od devíti a půl hodin ráno.

Interiér modlitebny, která pojme cca padesát věřících, byl při obnově zvolen elegantně. Zachován zůstal původní ráz sálu, podlaha je nově červená, čelní stěna za stolem Páně zelená. Nový kříž, vytvořený ze světlého dřeva, pochází od sochaře Zdara Šorma – v jeho profilu se vyrývá kalich, z něhož jakoby stéká červená Kristova krev; na rameni je nápis „Amen amen" v ozdobném písmu. Stejného materiálu je i nový stůl Páně s Beránkem, symbolem Jednoty bratrské. Z původní doby jsou varhany na kůru; starou kazatelnu naopak odstranili.

Nyní se uvažuje i o přístavbě provozní části, kterou navrhl architekt David Vávra. Stavba by měla stát kolem 6,5 milionu korun, ale její realizace zatím naráží na nesouhlas sousedů. Milíčova modlitebna tak dnes čeká, zda se stane nejen místem pro bohoslužby, ale i centrem širší komunitní činnosti.