Mašťov je hrad přestavěný na zámek umístěný ve stejnojmenném městě v jižní části okresu Chomutov. Budova stojí na návrší v severní části města v nadmořské výšce 390 metrů. Dnes slouží jako dětský domov a je ve vlastnictví Ústeckého kraje, který jej chrání jako kulturní památku.

Prvá zmínka o Mašťovském hradě pochází z roku 1281. Předpokládá se, že jej vybudovali Břetislav a Purkart z Mašťova, snad příslušníci rodu Milhostů. Po roce 1391 hrad patřil pánům z Dubé. V roce 1421 jej otevřel husitskému vojsku Habart z Hertenberku. Husité zanechali posádku, která se bránila vojsku druhé křížové výpravy, avšak opevnění nemohlo dlouhodobě odolávat dělostřelbě. Posádka se vzdala 3. září 1421. Křižáci umožnili odchod hejtmanovi a každému desátému muži, zbylých 84 obránců však bylo popraveno.

V následujících staletích se na Mašťově střídalo mnoho majitelů. V 15. a počátku 16. století vládli Bušek z Tachlovic (1431), Petr Vrš ze Sadlna (1436), Vilém z Nečtin (1444), Mašťovští z Kolovrat (1454–1531), Jan mladší z Lobkovic (1531) a Jeroným Šlik (1542). V roce 1555 patřil zámek Bohuslavu Felixovi Hasištejnému z Lobkovic. Jeho potomek Valdemar Hasištejnský jej nechal přestavět na renesanční zámek. Následovali Švamberkové (konec 16. století), Prokop Dvořecký z Olbramovic (1603) a od roku 1612 či 1613 Štampachové. Jan Jindřích Štampach se zúčastnil stavovského povstání a jeho majetek mu byl zkonfiskován, neboť na Mašťově pobýval král Fridrich Falcký. V roce 1623 panství zakoupil španělský generál Vilém Verdugo.

Hrabě Jan František z Goltze koupil zámek v roce 1662 a nechal jej barokně upravit, přistavět věž a v předhradí vznikl pivovar. Za jejich vlády došlo v roce 1682 k selskému povstání, kdy se u zámku shromáždilo několik tisíc sedláků. Následujícího dne byly tyto síly u Kadani poraženy armádou generála Haranta a jeho vůdci byli většinou popraveni. Arnošt Jan Goltz, poslední příslušník rodu, se zastřelil na zámku 30. prosince 1792 a panství zdědil Vojtěch Mladota ze Solopysk. Posledními šlechtickými majiteli byli Gabriela z Ditrichštejna (od 1838) a Černínové z Chudenic (od 1845), kterým byl majetek zkonfiskován.

Stavba zámku odráží jeho dlouhý vývoj. Původní gotický hrad měl pravděpodobně dvojdílný charakter, jeho jádro se zachovává pod pětibokým půdorysem zámecké budovy obíhaným parkanem. Na západní straně se dochovaly dvě okrouhlé dělostřelecké bašty, přičemž mapa z roku 1727 ukazuje, že těch bylo celkem šest. Zámecká budova je jednopatrová se čtyřmi křídly obíhajícími nádvoří s arkádami. Na jižní straně vystupuje hranolová věž s cibulovou bání a hodinami. Vnější zdi jsou hladce omítnuty bez dekorativních prvků. Přízemní místnosti jsou zaklenuty valenými klenbami s lunetami a v severovýchodní části se nachází dvouramenné barokní schodiště. Před vstupem stojí mísovitá kašna a zámek obklopuje park.

Až do roku 1946 byl v objektu internován oddíl I. československého armádního sboru vedeného Ludvíkem Svobodou. Poté krátkou dobu sloužil jako stanice SNB a následně byl adaptován na dětský domov, který zde funguje dodnes.