Vítejte v Lednicko-valtickém areálu, největší uměle vytvořené krajinářské kompozici v Evropě. Na ploše zhruba 283 kilometrů čtverečních na jižní Moravě se rozprostírá krajina, kterou po staletí formoval rod Lichtenštejnů. Ti drželi zdejší panství od 13. století až do roku 1945 a postupně proměnili roviny a mokřady u řeky Dyje v obrovský romantický park, protkaný alejemi, rybníky, kanály a desítkami staveb. V roce 1996 byl celý areál zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. Nejde o barokní zahradu s pravítkem a nůžkami, ale o anglický krajinářský park, který napodobuje volnou, zdánlivě přirozenou přírodu, jen citlivě dotvořenou lidskou rukou.

Naše putování začíná u zámku Lednice. Jeho dnešní vzhled je výsledkem velké novogotické přestavby z let 1846 až 1858, kdy dostal jemné kamenné kružby, věžičky a fialy připomínající pozdně gotické katedrály. Uvnitř na vás čekají bohatě zdobené sály s dřevěnými stropy, kazetovými obklady a vyřezávaným schodištěm. Hned vedle zámku stojí proslulý skleník z litiny a skla, jeden z nejstarších svého druhu ve střední Evropě. Pod jeho prosklenou klenbou roste bujná subtropická vegetace, palmy a exotické rostliny, takže i v zimě zde vládne zelené vlhké teplo dalekých krajin.

Od zámku vede cesta do rozlehlého parku. Půjdeme mezi starými duby a lípami, kolem klidných ramen a rybníků, po nichž v teplé části roku klouzají loďky. Právě sem, do měkké krajiny plné vodních zrcadel, situovali Lichtenštejnové jednu z nejpozoruhodnějších staveb celého areálu, Minaret. Byl postaven roku 1802, měří šedesát metrů a je to čistě romantická zahradní stavba. S islámem nemá nic společného, byl to jen módní orientální rozmar své doby, který měl v parku vytvořit exotický pohled a nabídnout návštěvníkům rozhlednu. Kdo zvládne točité schodiště až nahoru, uvidí celý areál z ptačí perspektivy, rybníky, aleje i vzdálené věže obou zámků.

Po lesních a polních cestách se vydáme dál, k dalšímu romantickému kousku, jímž je Janohrad. Je to úmyslně postavená umělá zřícenina, která měla vypadat jako pozůstatek starého hradu, ačkoli nikdy skutečnou pevností nebyla. Takové stavby patřily k oblíbeným kulisám anglických parků a měly v návštěvníkovi vzbudit dojemné pocity nad plynutím času. Cestou parkem lze narazit i na další drobné stavby, jako je elegantní Apollónův chrám u vodní hladiny nebo půvabný Rybniční zámeček, obklopený mokřady plnými ptactva.

Naše trasa nyní míří k druhému velkému sídlu, jímž je zámek Valtice. Na rozdíl od novogotické Lednice je Valtice mohutnou barokní rezidencí. Byla hlavním rodovým sídlem Lichtenštejnů, s reprezentativními sály, kaplí a rozlehlým nádvořím. Nad městem, na pomezí Moravy a Rakouska, se tyčí klasicistní kolonáda zvaná Reistna, odkud se otevírá daleký výhled do vinorodé krajiny. Právě víno je nedílnou součástí zdejšího ducha, Valticko je jednou z nejvýznamnějších vinařských oblastí v Česku.

Lednicko-valtický areál tak spojuje architekturu, krajinu i chuť jižní Moravy do jediného velkolepého celku. Ať už se sem vydáte pěšky, na kole, nebo se v létě svezete loďkou po kanálech, budete se pohybovat uměleckým dílem obřích rozměrů, které vznikalo po celá staletí. Zámek Lednice se skleníkem, exotický minaret, romantická zřícenina Janohradu i barokní Valtice s vinnými sklepy jsou jen hlavní body cesty, mezi nimiž se prostírá park stvořený k tomu, aby vás okouzloval na každém kroku.