Kostel svatého Václava v Břeclavi je moderním farním chrámem na náměstí T. G. Masaryka. Jeho historie vypráví příběh kontinuity i přerušení: nejstarší chrám na místě pochází z druhé poloviny 9. století, následoval jej baroko z 18. století, a po zničení ve druhé světové válce se město čekalo na nový chrám téměř padesát let.

Nejstarší křesťanský chrám v Břeclavi byl podle historických záznamů zřizován již v druhé polovině 9. století jako součást areálu velmožského dvora. Jeho nejstarší popis, který se zachoval z roku 1673, popisuje kamennou stavbu s plochostropou lodí, klenutkým kněžištěm a oltáři zasvěcenými Panně Marii, sv. Filipovi, sv. Jakubovi a sv. Antonínovi Paduánskému. Tento středověký chrám byl předpokládaně zbořen kolem roku 1736.

S plánováním barokní náhrady se začalo už v roce 1730. Původní návrh Antonia Beduzziho byl v roce 1735 nahrazen projektem Antona Erharda Martinelliho. Na stavbě se podíleli architekti a stavitelé Gaetano Matteo Pisoni, Ignaz Mödlhammer a Jan Kaša. Nový kostel se stal dominantou břeclavského náměstí a jeho hlavní oltář byl zasvěcen sv. Václavovi.

Druhá světová válka položila konec této éře. Při leteckém útoku 20. listopadu 1944 byl kostel vážně poškozen. Místní komunisté nechali roku 1946 jeho pozůstatky zcela odstranit. Více než čtyřicet let poté neměla farnost pro liturgii vlastní kostel – nejdříve si pronajímala sklad cukrovaru (1945–1974), později užívala novogotickou kapli sv. Cyrila a Metoděje postavenou knížetem Aloisem z Liechtenštejna.

Nový kostel vznikl na základě vítězného návrhu architekta Ludvíka Kolky, který se podílel i na stavbě chrámu v Hustopečích. Základní kámen posvětil papežem Jan Pavel II. 22. dubna 1990, stavba byla zahájena 1. září 1992 s pomocí firmy Moravostav. Vojtěch Cikrle, biskup brněnský, chrám vysvětil 10. září 1995.

Architektura nového kostela spojuje modernismus se vztahem k tradici. Trojdílná věž se třemi zvony symbolizuje Nejsvětější Trojici. Stavba měří 44,5 metrů na délku a 27 metrů na šířku, stavební materiál je železobeton, střecha měď. Vnitřek vypracoval pražský umělec Karel Stádník. Oltář ze bělošedého italského mramoru odpovídá tomu v bazilice sv. Markéty v pražském Břevnovském klášteře. Kříž nad oltářem je kopií historického kusu z chrámu Matky Boží před Týnem. Kruh pod věží zdobí holubice s eucharistií, symbol Ducha svatého. Socha Panny Marie napodobuje gotickou madonu ze Strakonicka. Obraz zavraždění sv. Václava je reprodukcí díla Petra Brandla; jeho barokní pozlacený rám pochází z konce 17. století a Stádník jej zachránil ze zničeného kostela v pražských Hlubočepích. Křížová cesta se odlišuje od tradice patnáctým zastavením, které znázorňuje zjevení vzříšeného Ježíše apoštolu Tomášovi.

Dnešní chrám se stal novou dominantou Břeclavi a symbolem obnovy. Jeho architektura a umělecký obsah z něj činí zajímavé místo pro věřící i pro zájemce o moderní sakrální architekturu.