Kostel svatého Martina stojí v obci Veselá, která je místní částí Zašové v okres Vsetín. Nachází se asi čtyři kilometry jihovýchodně od centra Valašského Meziříčí. Od 21. května 2003 je stavba evidována jako kulturní památka pod číslem 100284.

Stavba kostela má zajímavou historii. Předchůdcem dnešního chrámu byl roubený svatostánek postavený v roce 1728 na náklady Františka Ludvíka hraběte ze Žerotína, tehdejšího majitele rožnovsko-krásenského panství. V průběhu téměř jednoho století se starý kostel značně zchátral. Za faráře Josefa Tomaštíka se proto na počátku 19. století přistoupilo k výstavbě nové budovy. Nový kostel vyrostl asi 3,5 kilometru jižněji od původního místa. Za stavitele zděného objektu byl vybrán krajský stavitel Vincenc Aulegg z Hranic, zatímco na práci zedníků dohlížel Johann Wrana z Jistebníku u Ostravy. Původní kostel byl definitivně odstraněn 3. září 1821. Slavnostní benedikce nového kostela proběhla v neděli 16. září 1821, poslední stavební práce se dobončily měsíc později.

Během 19. století kostel procházel postupnými úpravami. Doplňoval se jeho mobiliář a prováděly se pravidelné opravy. Interiéry byly vyzdobeny obrazy z dílny malíře Ignáce Bergera, který se narodil v roce 1822 a zemřel v roce 1901. Bergera v roce 1882 vyhotovil i nový oltářní obraz znázorňující svatého Martina s žebrákem. Na sklonku roku 1887 byla z věže snesena báně s křížem, která potřebovala opravy hrozila totiž její zřícení. Počátkem 20. století byla šindelová střecha nahrazena krytinou z glazované pálené tašky a na podlahu byly položeny šamotové dlaždice. Během první světové války byly kostelní zvony rekvírovány pro vojenské účely a došlo k odstranění barokních varhan, které sem původně v 80. letech 18. století přivezl z Velehradu první veselský duchovní Jan Nepomuk Weiser. Zvony byly znovu rekvírovány během druhé světové války v roce 1942. Poslední velká rekonstrukce stavby proběhla v roce 2021.

Architektura kostela je střízlivá a racionální. Jedná se o jednolodní stavbu obdélného půdorysu bez výrazného dekorativního zdobení fasád. Charakteristickým prvkem je průčelní hranolová věž, kterou dříve osvětlovalo vysoké okno, nyní zazděné. Po obou stranách kostelní lodě se nacházejí segmentově zakončená pravoúhlá okna. Do chrámu vedou dva portály – jeden na severní a druhý na západní straně. Typologicky se veselský kostel podobá kostelu svatého Bartoloměje v nedalekých Růžďce, který byl postaven třináct let dříve. Interiér dominují podpěrné pilíře s profilovanou římsou a nízkým hladkým kládím nesoucím plackové klenby. Fresková a ornamentální výzdoba se zachovala na klenbách. Součástí interiéru je hudební kruchta s varhany.

S kostelem se pojí také méně známá historická fakta. V roce 1903 byl na místním hřbitově pohřben JUDr. Alois Mikyška, dlouholetý starosta Valašského Meziříčí. Dne 13. července 1894 kostel navštívil olomoucký arcibiskup Theodor Kohn a provedl zde farní vizitaci.