Římskokatolický kostel svatého Josefa v Senetářově je jedinečný svědek složité éry české spirituality. Chrám v moderním stylu ze betonu a skla leží v blanenské farnosti Jedovnice v brněnské diecézi.

Myšlenka stavby pochází z lidového slibu. Dne 19. března 1942, na svátek sv. Josefa, si obyvatelé Senetářova slíbili, že pokud jejich obec nebude vyprázdněna z důvodu rozšíření vojenského výcvikového táboru v Dědicích nebo se z vyhnanství vrátí, postaví chrám ke cti svatého Josefa, anebo alespoň opraví existující kapličku z roku 1855 (kterou později v roce 1891 rozšířili). Slib byl obnoven v letech 1943 a 1944.

Realizace přišla se zpožděním více než dvaceti let. Dlouholetý jedovnický kněz Mons. František Vavříček (1913–1995) využil politického uvolnění a v roce 1968 dosáhl povolení stavby. Stavba byla odůvodněna jako náhrada za starou kapličku, která překážela rozšíření silnice II/379 mezi Blanskem a Vyškovem. Projekt vypracoval brněnský sochař a malíř Ludvík Kolka během pouhých necelých čtrnácti dnů.

Na jaře 1969 se vyhloubily základy, v červnu téhož roku v přítomnosti mnohých věřících položili základní kámen s nápisem „Ve jménu Páně". Stavba probíhala dvě léta neobvyklým způsobem – na brigádách se podíleli věřící i nevěřící občané Senetářova, dokonce i místní členové KSČ. Celkem odpracovali přes 31 tisíc hodin svépomoci. Největší zásluhu na stavbě měl tesař v důchodu Karel Skoták ze Suchdola.

V červnu 1971 byl kostel hotov. Státní bezpečnost však nepovolila jeho slavnostní vysvěcení. První bohoslužba se konala 11. července 1971 – koncelebraci vedlo deset kněží pocházejících ze Senetářova a přítomno bylo asi 15 tisíc věřících z celého Československa. Okolí obce bylo v ten den obklíčeno příslušníky StB a přístupové silnice uzavřeny – účastníci tedy museli přijít pěšky lesem.

Postupem času se chrám doplňoval. V roce 1979 se opravila dlažba kolem něj, v roce 1984 přibyl reliéf sv. Josefa od Ludvíka Kolka a socha gotické Madony od malíře Františka Sysla. Vysvěcení kostela se uskutečnilo až po pádu komunismu, 7. července 1991, za účasti biskupa Cikrleho při příležitosti posvěcení nových varhan. V 21. století následovala údržba: 2001 nátěr fasády, 2003 oprava betonové omítky.

Architektura odráží dobu vzniku. Kostel tvoří stavba z betonu a skla s bílými stěnami. Interiér ozdobuje cyklus čtrnácti abstraktních obrazů křížové cesty od Mikuláše Medka. Kněžiště a tyrkysový triptych nad oltářem navrhl architekt Ludvík Kolek. Okenní otvory vyplňují barevné vitráže. Z původní kaple, zbořené 25. a 26. června 1971, byla do nového kostela přenesena cenná plastika sv. Josefa.

Senetářovský kostel stojí jako fascinující místo, kde se v těžkých časech setkala vůle věřících s uměleckým viděním a prostou lidskou prací.