Römskokatolický farní kostel svatého Havla stojí v centru města Chlumce a tvoří jeho výraznou architektonickou dominantu. Dnešní podoba kostela pochází z let 1847–1852, kdy došlo k jeho přestavbě v novorománském slohu podle návrhu architektů J. Katze a A. Smöcha. Slavnostní vysvěcení se konalo 18. listopadu 1849. Kostel vznikl na místě původního gotického chrámu zasvěceného sv. Gothardu.

Písemné záznamy o kostele v Chlumci sahají až do roku 1359, kdy místní farář Niklas z Barau platil papežský desátek. Výše desátku – 18 kop grošů – svědčí o značné výnosnosti chlumecké farnosti a tedy o bohatství a důležitosti místní obce v tehdejší době. Roku 1590 nechal majitel panství Petr Kölbl z Geisingu kostel přestavět v barokním slohu a vybudovat mohutnou hranolovou věž v jeho jižním průčelí. Během napoleonských válek byla stavba silně poškozena a postupně chátral. Až do konce 60. let 20. století náležela ke kostelu i stará gotická fara; tu později zbořili v souvislosti s výstavbou panelových domů a farské funkce se přemístily do domu čp. 26.

Architektonicky je kostel tvořen trojlodím obdélníkového tvaru, zakončeným půlkruhovým presbytářem a hranolovou věží v jižním průčelí s polygonálním vrcholem. Lodě jsou sklonuty plackovými klenbami na čtverec a spočívají na čtyřbokých pilířích s poloválcovými příporami. V přízemí věže se nachází novogotický vstupní portál, nad nímž se tyčí velké kruhové okno přinášející světlo k varhanům. V severní části chrámu je presbytář s novogotickým dřevěným oltářem a kazatelnou, jižní stranu zaujímá balkon s varhanami. Roku 1852 byly instalovány varhany z dílny bratrů Fellerů z nedalekého Libouchce; jejich generální opravu provedl v letech 1991–1993 MUDr. Tomáš Horák.

Severní vnější zeď kostela je osazena jedenácti renesančními náhrobními kameny rodiny Kölblů – majitelů panství v 16. a 17. století – které sem byly částečně přeneseny ze zaniklého hřbitova, částečně ze zbořeného kostela sv. Vavřince u Českého Újezdu. Dva nejzachovalejší kameny jsou zazděny uvnitř kostela po obou stranách kněžiště. V 80. letech 20. století byly do areálu přemístěny plastiky a obrazy z nedalekých Vyklic, jež zanikly těžbou hnědého uhlí. Počátkem 90. let byl chátrající kostel nově vymalován a zastřešen; v roce 1998 opravil zdarma poškozené věžní hodiny starosta sousední Telnice Jaroslav Doubrava.

Areál kostela obklopují cenné kulturní památky. Od kostela vede křížová cesta na Horku ke kapli Nejsvětější Trojice, která je od 3. května 1958 chráněna jako kulturní památka. Součástí souboru jsou tři smírčí kříže. Socha zraněného vojáka na paměť obětem první světové války byla postavena roku 1935 díky sbírce matek a vdov vojáků a slavnostně odhalena roku 1936; pochází ze sochařské dílny F. Watzka z Teplic. U východního vstupu stojí kamenný crucifix a kříž z Tuchomyšle s vročením 1696 na pískovcovém soklu, kterýhodina byla znovu nalezena roku 1997 a přemístěna do Chlumce. Vlevo od hlavního vstupu se nachází socha Ecce Homo – polychromovaný kamenný Kristus v životní velikosti s trnovou korunou. Jedná se o cenný doklad barokní plastiky z roku 1738 od sochaře Daniela Urbanského, původně stála v Vykličích a přemístěna byla na současné místo roku 1988.