Novogotický kostel svaté Barbory v Adamově vznikl v letech 1855 až 1857 podle plánů vídeňského architekta Josefa Hiesera. Stavbu financoval kníže Alois Liechtenstein, který se zasadil o postavení nejen chrámu, ale i okolního kostela – farnosti. Kostel byl vysvěcen 4. prosince 1857 jedovnickým děkanem Václavem Střížem. S chrámem vznikl v souladu koordinovaný urbanistický soubor: nová fara, školní budova a hřbitov, všechny provedené v jednotném gotickém slohu.

Exteriér kostela vytváří harmonický obraz novogotické architektury. Jde o jednolodní stavbu z režného červeného cihlového zdiva, orientovanou podél osy ve smerovém půdorysu obdélníku, přestoupujícího v pětiboké kněžiště. Stavba měří na délku 26 metrů a na šířku 10 metrů. Boční stěny lodě prolamují tři vertikálně řazená okna s hrotitými záklenky a zdobivenými kružbami. Stejným stylem je vybaveno i kněžiště s pěti okennými osami. Severní i jižní fasádu vyztužují dvakrát odstupňované opěrné pilíře, které strukturují plochu. Západní průčelí dominuje vysoký hrotitý štít, přestoupovaný pravoúhlým vchodem. Nad vstupem jsou umístěna tři okna různých velikostí se stejnou gotickou výzdobou. Vrchol štítu zdobí arkýřová stěna s otevřenou zvonnicí, v níž se nacházejí dva zvony. Střechy – sedlová nad lodí a valbová nad kněžištěm – jsou kryty pálenou taškou.

Interiér chrámu odráží bohatost prosředků doby. Loď je zaklenuta třemi poli křížové žebrové klenby oddělené pasy, kněžiště má vlastní žebrovou klenbu. Главный oltář je dřevěný vyřezávaný, zavírací – jeho střední část nese obraz svaté Barbory, na sklápěcích křídlech jsou zobrazeni svatý Josef a svatý Jan Křtitel. V interiéru dominuje Světelský oltář, dřevěný umělecký poklad přenesený sem z dolnorakouského cisterciáckého kláštera ve Zwettlu. Jde o vrcholné dílo pozdní gotiky z let 1516 až 1525, vyřezávané z lipového dřeva. Oltář dosahuje výšky přes 7 metrů a obsahuje 59 plasticky propracovaných postav. Od 1. července 2010 patří tato skvostná plastika mezi národní kulturní památky. Chrám ozvučují jednomanuálové varhany se sedmi rejstříky, které vybudovala přední moravská firma Rieger z Krnova v roce 1926 pod číslem opus 2229.

Kostel svaté Barbory i přidružená fara jsou chráněny jako kulturní památky České republiky. Výjimečný Světelský oltář nese status národní kulturní památky. Kostel stojí za návštěvu především pro autentickou připomínku 19. století a především pro jednu z nejcennějších středověkých soch v českých kostelech – Světelský oltář, kterého se podařilo zachovat pro příští generace.