Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie je secesní farní chrám v Brně-Trnitá, chráněný jako kulturní památka České republiky. Nachází se v Křenové ulici, kterou byla do roku 1941 samostatným katastrálním územím.

Na tomto místě původně stál středověký špitál pro malomocné s kostelem sv. Štěpána. V roce 1382 jej daroval městu markrabě Jošt. Poté, co byl špitál zrušen a starý kostel zbořen v roce 1908, zůstalo místo volné. Koncem 19. století se Brno dynamicky rozrůstalo. Z venkova se do města i předměstí stěhoval velký počet nových, převážně katolických obyvatel. Stávající brněnské kostely již kapacitně nestačily a vzdálenost od centra vyžadovala stavbu nových chrámů na tehdejších perifériích.

Brněnský biskup Pavel Huyn inicioval roku 1908 výstavbu nového kostela jako jubilejní chrám připomínající 60. výročí panování Františka Josefa I. Pozemek věnovala město Brno. Projekt svěřil Huyn architektu Franzi Holikovi (1874–1943), který byl žákem Otto Wagnera a od roku 1905 brněnským městským architektem. Stavitelem byl Josef Müller, stavební dohled vedl inženýr Emanuel Straka. Byla založena Jednota pro stavbu katolických kostelů jako zdroj financování. Základní kámen posvěcen 18. srpna 1910, v den osmdesátých narozenin panovníka. Stavba byla hotova v roce 1913.

Při vysvěcení kostela 18. ledna 1914 byli vedle biskupa přítomni také rakouský arcivévoda Bedřích Rakousko-Těšínský s manželkou. Po slavnostní mši bylo architektu Holikovi a inženýru Strakovi uděleno vyznamenání – zlatý kříž s korunou. O dva dny později přenesena farní správa z kostela sv. Maří Magdalény a nový chrám se stal farním chrámem Brna-Trnitá.

Architektonicky je stavba monumentální. Věž dosahuje 60 metrů výšky a zakrývá ji trojdílná helma s měděným plechem. Dvě ocelové zvony věnoval brněnský slévač Heinrich Storek. Půdorys tvoří latinský kříž. Hlavní vchod zdobí portál z umělého kamene s reliéfem zvěstování Panny Marie a holubicí. Dveře lemují secesní ornamenty s motivy vinné révy, lilií a růží. Nad postranními vchody se nacházejí sochy andělů s latinskými nápisy.

Interiér nese silné stopy secesního stylu. Lavice a zpovědnice navrhl osobně architekt Holik. Křížová cesta pochází z roku 1924. Na kazatelně v levé části jsou zobrazeny reliéfy čtyř evangelistů. Osmiboká křtitelnice z bílého kamene má tepané víko od uměleckého kováře Rudolfa Opluštila – původně měla kovovou sosku Jana Křtitele, kterou v 90. letech 20. století odcizeli. Presbytář a hlavní loď odděluje kovaná mříž s motivy vinné révy a růží.

Kostel dodnes slouží věřícím a představuje pozoruhodný doklad sakrální architektury počátku 20. století v období rozrůstajícího se Brna a sebevědomé reprezentace katolické identity.