Kostel Nejsvětější Trojice v městysi Drnholec v okrese Břeclav je pozdně barokní chrám, který si zaslouží pozornost svou historií i architekturou. Stojí v centru městyse a slouží jako farní kostel farnosti Drnholec. Jako kulturní památka České republiky si uchovává svou originalitu od svého vzniku až do současnosti.

Na místě dnešního kostela původně stál farní chrám zasvěcený svatému Martinovi, který bývá psaně připomínán již od roku 1237. Jednalo se o románský chrám s jednou lodí a věží, jenž stál severně od nynější stavby. S postupem času však již nevyhovoval rostoucím potřebám věřících. V polovině 18. století se rozhodlo Drnholec pro stavbu nového chrámu odpovídajícího dobovému stylu. Projekt vypracoval architekt František Antonín Grimm ve stylu francouzského klasicizujícího baroka. Základní kámen byl položen 12. května 1750 a stavba byla dokončena a vysvěcena roku 1757. Výdaje na výstavbu nesly Drnholec, Brod nad Dyjí a Novosedly společně se soukromými přispěvateli – majiteli okolních panství. Starý farní kostel nebyl demolován, nýbrž byl přebudován na faru a sloužil tomuto účelu dále.

Architektonicky je chrám jednolodní orientovanou stavbou v půdorysu kříže. Lodí je opatřena segmentovým kněžištěm, které doplňují čtyřboké stavby sakristie a kaple se schodištěm na oratorie v patře. Západní průčelí s hlavním vstupem je charakteristické dvojvěžím. Fasádu zdobí pilastry s rizalitem ukončeným trojúhelníkovým štítem. Nad vstupním portálem se nachází balkónové okno. Stavbu obíhá mohutná dělicí římsa. Vnitřek ukazuje výrazné baroko: kněžiště má plackou a konchou rozčleněnou pasy, stejně jako lod', kde je mezi zdvojenými pasy zavěšena hudební kruchta. Sakristie a kaple mají valenné klenby, severní oratoř křížovou klenbu a jižní oratoř plochý strop.

Interiér je bohatě vybaven. Hlavní oltář je soudobý s sochařskou výzdobou od Ondřeje Schweigla, uprostřed s obrazem svaté Trojice od Josefa Sterna a plastami svatých Cyrila a Metoděje. V lodi jsou umístěny dva protilehlé retabulární oltáře se sternovanými obrazy. Mezi původní prvky patří kazatelna, křtitelnice a varhanní skříň. Zvony procházejí zajímavou historií – ty z původního chrámu byly po jeho demolici zavěšeny do věží nového chrámu. Ve věžích dnes visí velký zvon ze roku 1829 a dva menší zvony z roku 1919. Varhany utrpěly poničením během napoleonských válek. Před západním průčelím stojí barokní socha svatého Floriána z dvacátých let 18. století, která původně sloužila u drnholecké radnice. Vedle kostela je pak umístěna barokní socha svatého Jana Nepomuckého z druhé čtvrtiny 18. století, která připomíná svou původní polohu na mostě přes Dyji.

Chrám těžce vykoupil nástup druhé světové války. Během přechodu fronty v roce 1945 byl kostely silně poškozen, ale rekonstrukce v letech 1950–1951 jej vrátila do používatelného stavu. Novější péče byla poskytnuta v rámci Programu záchrany architektonického dědictví, v němž bylo v letech 1995–2014 na opravu památky čerpáno 4 100 000 korun. Drnholecký kostel se tak dochoval jako svědectví staletého vývoje sakrální stavby a zbožnosti Moravského Slovácka.