Planá je poprvé doložena v roce 1251 a z doby těsně po jejím založení pochází pravděpodobně i první stavba kostela. Původní chrám byl pozdně románský – jednolodní budova s pětibokým presbytářem a dvěma hranolovými věžemi. Z této nejstarší stavební fáze se dochoval především presbytář s nárožními příporami a hlavní loď se západním portálem.

Ve druhé polovině 14. století došlo ke gotické přestavbě. Byla jí připojena dvě nižší boční lodě, které významně změnily vzhled stavby. V průběhu první poloviny 16. století получila hlavní loď pozdně gotické křížové klenby – prvek, který zůstal jedním z charakteristických znaků kostela až do dnešních dob.

Nejzásadnější změny přinesl 18. století, kdy se stal kostel předmětem zájmu mocných mecenášů. František Václav Sinzendorf, majitel místního panství, inicioval první etapu barokní přestavby v letech 1745–1747. Stavitel Tomáš Pötzl pod jeho vedením vestavěl do kostela kruchtu a boční empory, upravil stěny a prolomil nová okna v bočních lodích. Interiér byl vyzdoben bohatou štukaturou a malířskou výzdobou od místního rodáka W. Schmidta.

Druhá etapa barokní přestavby probíhala v letech 1765–1768 a zaměřila se především na presbytář. Polír M. Neuner z Jihlavy zde vytvořil novou klenbu s bohatým štukovým rámem podle návrhu Adama Lauterera. Dalších drobných úprav se kostel dožil v 19. století – v letech 1872 a 1882.

Osudem kostela silně otřásla třicetiletá válka, při níž zanikla jižní věž. Severní věž vydržela až do počátku 20. století, kdy byla zbořena kvůli špatné statice. V roce 1902 bylo zbořeno její horní patro, a o dva roky později, v roce 1904, byla nahrazena dnešní novobarokní věží.

Dnešní stavební podoba vypovídá o všech fázích vývoje. Trojlodní bazilika se může pochlubit trojboce uzavřeným presbytářem, na jehož jižní straně se nachází čtvercová kaple a obdélná sakristie. Západní průčelí kostela vrcholí vysokým třípatrovým štítem s volutami a hrotitým portálem se sloupky. Štít zdobí vysoké hrotité okno s dvěma dalšími segmentovými okny po stranách. Boční stěny jsou členěné vysokými okny s šambránami. Novobarokní hranolová věž s osmibokými nadstavbou a cibulovou bání s lucernou dominuje městu.

Uvnitř se historické vrstvy harmonicky doplňují. Gotické křížové žebrové klenby se štukovými detaily pozdního baroka jsou nadzvednuty rokokovými pilastry. Empory s konvexně vypjatými poprsnicemi a kruchta v západní části dotvářejí prostorný interiér. Presbytář se svou barokní plackou a výzdobou vřazuje se v kontinuitě s celkovým stylem 18. století.

Spolu se sousední farou je kostel od roku 1964 chráněn jako kulturní památka. V jeho věži dnes sídlí městská galerie, čímž chrám získal nový smysl pro život Plané. Kostel zůstává nejen důležitou duchovní stavbou, ale také architektonickou připomínkou bohaté kulturní tradice města.