Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Hnojníku na Frýdecko-Místecku je farním chrámem, který náleží pod biskupství ostravsko-opavské. Byl zapsán do státního seznamu kulturních památek již před rokem 1988.

Historie tohoto místa má hluboké kořeny. Dřevěný kostel zde existoval již před počátkem 15. století. V období reformace se stal evangelickým chrámem, ale v roce 1654 byl vrácen katolické církvi. Postupem času stavba zastarávala a v roce 1757 byla natolik zchátralá, že byla rozebrána. Nahradil jej nový dřevěný kostel, který sloužil obci dalších padesáti let.

Stavba dnešního zděného kostela byla zahájena 30. května 1808 v empírovém slohu. Výstavba byla však několikrát přerušena kvůli nedostatku finančních prostředků. Přesto byla stavba nakonec ukončena a kostel byl vysvěcen 18. listopadu 1812, kdy vstoupil do liturgického provozu.

Architektonicky se jedná o jednolodní stavbu s polygonálním závěrem orientovaným k západu, postavenou na půdorysu rovnoramenného kříže se sedlovou střechou. Charakteristickou součástí je hranolová věž umístěná ve východním průčelí. Hlavní oltář je orientován západním směrem. Vstupní průčelí je zdobeno dvojicí vysokých pilastru, nad nimiž se rozprostírá profilované kladí zdobené zubořezem pod korunní římsou. Průčelí je vyzdobeno symetricky umístěnými výklenky se sochámi světců. Ostatní fasády jsou jednoduše provedeny v hladké úpravě s profilovanou korunní římsou běžící po celém obvodu stavby.

Interiér bohatě vybavuje prostor chrámu. Hlavní oltář dominuje obrazem Nanebevzetí Panny Marie pocházejícím z období kolem roku 1750, který byl spolu s kněžištěm v roce 1968 přestavěn tak, aby se mše sloužily čelem k věřícím. Na epištolní straně se nachází kaple svatého Kříže s oltářem Božího hrobu, křtitelnice a boční oltář zasvěcený svatému Janovi Nepouckému, pod kterým je zazděna hrobka. Na evangelijní straně leží sakristie s oratoří v patře, kazatelna a boční oltář z 19. století ozdobený obrazem Boží Prozřetelnosti. Prostor kostela obohacuje cyklus čtrnácti obrazů křížové cesty. Kruchta na východní straně byla v roce 1957 rozšířena do hlavní lodi. Elektrifikace chrámu proběhla v roce 1937.

Věž se zvedá v kvadratickém tvaru a je zakončena cibulovou bání s otevřenou lucernou a makovicí. Předsíň pod věží odděluje skleněná stěna od zbytku lodi. Věž je členěna kordonovou římsou, nad níž se rozprostírají okna v obdélných rámech se stlačenými záklenky, uzavřenými žaluziemi. Nad okny se nacházejí ciferníky hodin instalované v roce 1931. Zastřešení věže je nad hodinami obloukovitě vybráno.

Zvonový systém kostela má vlastní bohatou historii. Původní dřevěný kostel měl tři zvony. Zděný kostel byl postupně vybaven pěti zvony z různých období – od roku 1636 až po rok 1791 –, později byl přidán další zvon ulitý v roce 1814. V roce 1916 byly zvony v důsledku první světové války rekvírovány a farnost obdržela náhradu 1756 korun. V roce 1924 byl koupen zvon z Karviné, který byl ulitý v roce 1897. Ten byl následně v roce 1931–1932 nahrazen třemi zvony zvonařské firmy Herold z Chomutova. Během druhé světové války došlo opět k rekviraci zvonů spolu s cínovými píšťalami varhan.