Kostel Nanebevstoupení Páně v Mikulášovicích je římskokatolickým filiálním chránem, který již více než 150 let slouží především k pohřbívání a provádění pohřebních obřadů. Někdy se označuje také jako kaple. Navzdory své důležité roli v křesťanské komunitě není chráněn jako kulturní památka. Stavba představuje zajímavý příklad adaptace historické architektury na měnící se potřeby společnosti.

Kostel vznikl v roce 1872 v souvislosti se založením nového hřbitova v Mikulášovicích. Důvodem byla nevyhovující kapacita a hygiena původního hřbitova u kostela svatého Mikuláše. Obec proto zakoupila nové pozemky za 14 200 zlatých v roce 1869 - původně to byla pole náležející k domu čp. 573. Spolu s hřbitovním chramem bylo postaveno také obydlí pro správce hřbitova. První smuteční obřad se uskutečnil dne 16. února 1873, počínajíc rozrůstající se tradici, která trvá dodnes.

V roce 1930 prošel kostel rozsáhlou rekonstrukcí, kdy byla pokryta střecha a upraven interiér. V záznamech dochovaných ve věži se zmiňuje zajímavá skutečnost - že zvon v chrámu nesměl vyzvánět při pohřbech evangelíků. Stavba si udržela svou funkci i po druhé světové válce, na rozdíl od mnoha dalších sakrálních objektů ve městě. Oficiálně byla až do roku 1934 vedena v katalozích litoměřické diecéze jako kostel, následně jako kaple a v období normalizace se používalo označení "smuteční síň".

Kostel je postaven v novogotickém slohu s půdorysem tvaru širokého písmene „L". Byl vybudován téměř totožně jako přiléhající dům správce, pouze v zrcadlovém obrácení. Ze strany hřbitova mají oba objekty dva vchody ukončené lomeným obloukem. Dveře jsou dřevěné a prosklené, nahradily své kovové předchůdce z období normalizace. Okna jsou sdružena po dvou - v přízemí je zakončuje trojlaločný oblouk, v horním patře pak oblouk lomený. Od léta 2016 jsou osazeny repliky původních dřevěných oken. Průčelí dominuje bohatě zdobený rizalit. Vedle kostela se nachází nevyužívaný sklep, který původně sloužil jako márnice.

Začátkem osmdesátých let 20. století prošel interiér rozsáhlou úpravou, která nerespektovala původní vzhled stavby. Z tohoto období pocházejí mramorová podlaha, katafalk a nové vnitřní uspořádání se spojeným patrem a přízemím. Prvním krokem zpět k minulosti byla oprava fasády v roce 2004. Velkým milníkem pak byla komplexní rekonstrukce z let 2015–2016, která si dala za cíl vrátit stavbě původní vzhled. Fasáda byla pokryta novým nátěrem kombinujícím žluté a bílé odstíny a přibylo nové zařízení - zvon pojmenovaný František, vyrobený a požehnaný v červnu 2016. Dne 6. září 2016 pak opravenému chrámu požehnal místní administrátor P. Jacek Kotisz za přítomnosti zástupců města a veřejnosti.

Dnes lze v Mikulášovicích vidět filiální kostel v podobě, která se snaží připomínat dobu jeho vzniku v 19. století. Na kostel navazuje hřbitov s dlouhou tradicí - rozšířený v roce 1914 o novou část, která v roce 2013 prošla parkovou úpravou. Stavba dál slouží svému původnímu účelu - pohřbívání a provádění příležitostných mší svatých. Zůstává tak živým svědectvím kontinuity života a úcty ke zesnulým v městě.