Kostel slouží jako dominanta Masarykova náměstí v Josefově a své kořeny má v armádním prostředí – původně sloužil jako vojenský posádkový kostel. Vyrostl v empírovém slohu podle projektu architekta Heinricha Hatzingera a hraběte Julia ď Andreise. Stavba probíhala v letech 1805 až 1810 a vysvěcen byl 8. září 1811. Základní kámen kostela vysvětil biskup Trauttmansdorff, a nad portálem průčelí jsou vytesána písmena F II MDCCCV na počest císaře Františka II. Architektonický projekt se ukázal tak zdařilý, že jej projektanti prakticky beze změn převzali také pro současně budovaný kostel Vzkříšení Páně v tereziánské pevnosti.

Stavba je koncipována jako jednolodní chrám s apsidou mírně přesazující se na západě. Charakteristickým prvkem je hranolová věž na straně východní, která dosahuje výšky 54 metrů a slouží jako významný orientační bod v krajině. Po obvodu lodi i presbytáře jsou rozmístěny čtyři postranní oltáře. Presbytář má podobu půlkruhové apsidy s délkou 7,5 metru a šířkou 14 metrů. V kostela sakristii je uschováván cenný obraz Večeře Páně od G. Hallera pocházející z roku 1747, který sem byl převezen z románského kostela svatého Jiljí v Plesu, který musel být zbořen kvůli stavbě samotné pevnosti Josefov.

Dominantou interiéru je hlavní oltář, který na počátku dvacátého století nahradil původní empírový. Na zdi nad ním visí olejomalba Nanebevstoupení Páně od Josefa Berglera, prvního ředitele pražské Akademie výtvarných umění. Po stranách oltáře stojí nadživotní polychromované sochy od Břetislava Kafky znázorňující Pannu Marii Fatimskou a Božské Srdce Ježíše Krista. Tyto sochy pocházejí z let 1949–1952 a byly zhotoveny za farního správce Monsignora Antonína Sýkory. V chrámu najdeme také busty a pamětní desky – vpravo nad křtitelnicí je do zdi zapuštěna busta maršálka Mořice Lacyho a u vstupního portálu pamětní deska věnovaná generálu duchovenstva Metoději Kubáňovi.

S kostelem je spojeno také zajímavé astronomické pozadí. Věž se předpokládá být jedním z možných míst, odkud mohl 27. února 1826 setník 18. pěšího pluku a amatérský astronom Vilém z Biely konat pozorování, na jejichž základě stanovil dráhu periodické komety 3D/Biela. Historici však soudí, že pozorování pravděpodobněji probíhala na půlbastionu č. XXXVII, části josefovských Korunních hradeb.

Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky. Bohoslužby se zde konají v neděli v 9:30 dopoledne, dále ve středu a v pátek.