Na hlavním náměstí v Mělníku stojí pozdně barokní kostel Čtrnácti svatých pomocníků, jehož průčelí těsně sousedí s bývalým kapucínským klášterem. Ten dnes slouží jako sídlo Regionálního muzea a spolu s kostelem tvoří od roku 1966 chráněný kulturněpamátkový areál.

Kapucínský hospic, s nímž byl kostel provozně spjat, přežil josefínské reformy jen díky přímluvě mělnické městské rady. V roce 1785 sice hrozilo jeho zrušení, ale místní kapucíni se tehdy aktivně podíleli na duchovní správě a radnice se za ně přimluvila. Kapucíni v klášteře působili ještě dvě další staletí; od roku 1841 se zapojili i do duchovní správy nemocnice boromejek na Podolí. Roku 1882 proběhla oprava interiéru. Zlomovým okamžikem se stal rok 1950, kdy byl klášter v rámci Akce K zkonfiskován a jeho prostory začaly sloužit různým účelům. Po dlouhá léta zde sídlil výtvarný odbor Lidové školy umění, od roku 1999 pak mělnické regionální muzeum. Kostel sám však ani po přerušení kapucínské činnosti nezůstal bez využití a dále sloužil mělnické farnosti.

Z architektonického hlediska jde o jednolodní stavbu s vyšším obdélným presbytářem a obdélnou sakristií. Průčelí obrácené do náměstí je ukončeno trojúhelníkovým štítem; v jeho ose je umístěn obdélný portál s rozeklaným štítem, jehož úseky říms se stáčejí do volut. Nad portálem je rámované obdélné vpadlé pole a nad ním kruhové okno. Presbytář, loď, boční kaple i prostor pod kruchtou jsou sklenuty valenou klenbou s lunetami.

Vnitřní vybavení je vzácně uceleným dokladem rokokového umění. Hlavní oltář pochází z poloviny 18. století: třídílná oltářní stěna nese představěnou mensu a vysoký tabernákl, titulní obraz byl pořízen roku 1766. Oba boční oltáře jsou rovněž rokokové — levý má výklenek s nástavcem a novější sochou, pravý je panelový, lemovaný pilastry s dochovaným původním obrazem. Rokoková kazatelna s beránkem na střeše pochází z třetí čtvrtiny 18. století. Ze druhé poloviny téhož věku jsou obrazy sv. Kláry a sv. Ludvíka i obraz sv. Jana Nepomuckého. V boční kapli se nachází panelový rokokový oltář s pilastry a obrazem Stigmatizace sv. Františka z Assisi z doby svého vzniku. Interiér doplňují rokokové a luisézní svícny; vitráže jsou z doby kolem poloviny 20. století.

Klášterní budova přiléhající ke kostelu zprava vznikla přestavbou staršího měšťanského domu, jenž si zachoval středověké hloubkové městiště. Do náměstí se otvírá dvojicí arkádových podloubí. Na fasádě jsou kamenné sochy zpodobňující Nejsvětější Trojici — Krista Trpitele, Boha Otce a Svatého Ducha v podobě holubice — pocházející ze třetí čtvrtiny 18. století.

Pro návštěvníka Mělníka představuje kostel příležitost vidět rokokový interiér v autentickém prostředí živé farnosti. Sousední muzeum v klášteře pak nabízí vhodný rámec pro širší poznání místa.